Franz Adamczik

Pocházel z rodiny úředníka. Adamczik bydlel ve vile na brněnském Cejlu. Profesí byl advokátem v Kyjově, později v Brně.[1] Do Brna přenesl svou praxi roku 1861 poté, co byl jmenován do zemského výboru (viz níže).[3] Do roku 1866 patřil mezi hlavní politické osobnosti Brna. Oceňováno bylo jeho působení během pruské okupace města roku 1866.[2] Jeho manželkou byla Julia Beyer (dcera magistrátního úředníka). Měli syna, který působil jako profesor na akademii.[1]

Zapojil se i do vysoké politiky. V zemských volbách roku 1861 byl zvolen na Moravský zemský sněm, kde zastupoval kurii městskou, obvod Kyjov, Vyškov, Strážnice.[4][5] Na sněmu působil v odboru pro jednací řád a 18. dubna 1861 byl zvolen za přísedícího (člena) zemského výboru. Od listopadu 1862 zasedal v sněmovním výboru pro obecní pořádek, v komisi pro osvobození studentů od vojenské služby, v komisi pro základní zdravotní zákon na Moravě a v komisi k vypracování jednacího řádu a v zemském výboru. Od ledna 1863 byl členem odboru ke zkoušení obecního zákona, od února 1863 odboru pro zákon o dělitelnosti pozemností na Moravě, od března 1863 odboru pro zavedení porotních soudů. Na sněmu předkládal návrhy v češtině i němčině, v rozpravách používal převážně němčinu.[1] Byl řazen k liberální straně (tzv. Ústavní strana, liberálně a centralisticky orientovaná).[6]

Zemřel v srpnu 1871 po dlouhé nemoci, která mu po několik let zatemňovala ducha.[2][1]