František Zimák

Původní profesí byl knihkupec.[3]

V parlamentních volbách v roce 1920 získal za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou senátorské křeslo v Národním shromáždění.[6] Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1925,[7] parlamentních volbách v roce 1929[8] a parlamentních volbách v roce 1935. V senátu zasedal do roku 1939, přičemž v prosinci 1938 ještě přestoupil jako hospitant do senátorského klubu nově zřízené Národní strany práce. Už v lednu 1939 byl ale zbaven mandátu v důsledku rozpuštění sociálně demokratické strany na Slovensku.[9]

Narodil se v českých zemích, projevy v parlamentu pronášel slovensky.[10] Profesí byl redaktorem v Bratislavě.[11] Byl zde šéfredaktorem stranického listu Robotnícke noviny.[12]

Po vzniku slovenského štátu byl na příkaz slovenské vlády zatčen a vězněn v Ilavě. Věznění podlomilo jeho zdraví a krátce nato zemřel (někdy uváděno koncem roku 1939).[13][14] Dobové nekrology ale zmiňují, že zemřel v únoru 1940.[3][15]