František Skorina

František Skorina, nebo Francisko Skoryna; také Doktor ʄʄrantiʃʃek Ruʃs skorýn ʃ polocʒko[1], nebo Francyšak Skaryna, bělorusky Францішак Скарына, rusky Франциск Лукич Скорина; (1470 Polock, Litevské velkoknížectví – okolo 1551, Praha; uvádějí se rovněž roky: 1485–1540) byl běloruský humanista, lékař a roku 1517 první překladatel a vydavatel bible v církevně slovanském jazyce, který také kodifikoval staroběloruštinu.

František Skorina
František Skorina, autoportrét (1517)
Narození1470
Polock
Úmrtí1541 (ve věku 54–55 let)
Praha
NárodnostBělorusové a Slované
Alma materJagellonská univerzita
Padovská univerzita
Povolánífilozof, spisovatel, překladatel, vydavatel, typograf, překladatel Bible a lékař
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a působení
Pomník v Praze na Hradčanech
Titulní list Skorinovy Bible

Skorina pocházel z obchodnické rodiny v tehdy litevském Polocku, roku 1504 získal na Jagellonské univerzitě v Krakově titul bakaláře a roku 1512 titul doktora medicíny na univerzitě v Padově. Roku 1517 začal v Praze vydávat vlastní překlady bible do staroběloruštiny, lidového jazyka svého rodiště. Překlady doprovázel vlastními komentáři. Jako jeden z prvních tiskl v cyrilské abecedě. Po Žaltáři vydal do roku 1521 dalších 20 biblických knih s vlastními úvody a poznámkami a vlastní cestopis. Roku 1522 odešel do Vilniusu (Litva), kde zřídil první tiskárnu na tomto území a vytiskl Apostol. Tiskárnu však musel brzy zavřít a vrátil se do Prahy, kde působil v letech 1535–1539[2] jako královský zahradník Ferdinanda I. na Pražském hradě. Své knihy vyvážel patrně přes Vratislav do své vlasti, kde byly často konfiskovány a zachovaly se jen v několika exemplářích.[3]

Odkaz

Skorinovy biblické překlady i tisky významně ovlivnily i další ruské tisky 16. století. František Skorina patří mezi zakladatele běloruské kultury.

Památky
  • V letech 1990–2005 byla po něm pojmenována jedna z hlavních ulic v Minsku, než ji prezident Lukašenko nechal přejmenovat na Prospekt nezávislosti.
  • Jeho jméno nese řada běloruských spolků.
  • Pomníky: v Minsku, v Praze na Hradčanech v Jelení ulici bronzový pomník od Eduarda Astafjeva.
  • Pamětní desky: v Praze na budově Klementina.

Odkazy

Reference
  1. Listina Ferdinanda I. ze dne 29. 1. 1552.
  2. Res Musei Pragensis 8, 1998, s. 75
  3. Ottův slovník naučný, heslo Skorina.

Literatura
  • Ottův slovník naučný, heslo Skorina, František. Sv. 23, str. 288.
  • Francisco Skoryna v díle českých slavistů. Sborník statí k 500. výročí narození běloruského humanisty. Slovanská knihovna Praha 1992, stran 527.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.