František Rašín

Jeho otec byl kožešníkem, František Rašín se vyučil pekařem a převzal chalupu po rodičích. Okolo poloviny 19. století se oženil a s manželkou Františkou, rozenou Zemkovou, měli pět synů.[4] Jedním z nich byl pozdější politik a československý ministr financí Alois Rašín.[2]

Na okraji Nechanic si manželé Rašínovi zřídili pekařství a krupařství. Později živnost přestěhovali do domu na náměstí, kde si pronajali pekárnu, obchod a byt, a nakonec si koupili vlastní dům čp. 3 včetně polností. Ačkoliv absolvoval pouze obecnou školu, byl veřejně aktivní a působil i jako jednatel Občanské záložny v Nechanicích a dalších organizací.[4] Byl dlouholetým starostou Nechanic.[2] Coby starosta se uvádí od roku 1891, znovu ve volebním období 1897 a 1901. Ve funkci setrval až do své smrti. Pak ho nahradil jeho syn František Rašín mladší.[4] Zasedal v zemské zemědělské radě. Byl členem okresního výboru, čestným členem Sokola.[2]

Byl i poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl v doplňovacích volbách roku 1894 za kurii venkovských obcí v Čechách, obvod Kolín, Poděbrady atd. Nastoupil 26. listopadu 1894 místo Jindřicha Doležala.[5] Ve volebním období 1891–1897 se uvádí jako Franz Rašín, starosta, bytem Nechanice.[6]

Do parlamentu byl podle některých zdrojů zvolen za stranu radikálně pokrokovou. Mělo jít o protest proti uvěznění syna Aloise v rámci procesu s Omladinou.[4] Podle dobového tisku ale byl kandidátem mladočeské strany, přičemž v listopadu 1894 dočasně svou kandidaturu stáhl.[7]

Zemřel v lednu 1903.[2]