František Pokorný (politik)

Původní profesí byl rolník a majitel cihelny v Českém Brodě.[5] V letech 1865–1874 (podle jiného zdroje 1865–1869[5]) působil jako první okresní starosta v Českém Brodu.[4] V roce 1867[5] byl spoluzakladatelem a prvním předsedou Českobrodského akciového cukrovaru. Zasadil se o vznik a uspořádání archivu města Český Brod.[4] Amatérsky se věnoval archeologii.[5] Byl členem obecního a okresního zastupitelstva v Českém Brodu.[6] V roce 1880 se stal první městským radním.[5]

V 60. letech 19. století se zapojil i do zemské politiky. V zemských volbách v Čechách v lednu 1867 byl zvolen na Český zemský sněm v kurii venkovských obcí (volební obvod Černý Kostelec – Český Brod).[7] Mandát obhájil za týž obvod i v krátce poté konaných zemských volbách v březnu 1867.[8]

V srpnu 1868 patřil mezi 81 signatářů státoprávní deklarace českých poslanců, v níž česká politická reprezentace odmítla centralistické směřování státu a hájila české státní právo.[9] Čeští poslanci tehdy na protest praktikovali politiku pasivní rezistence, kdy bojkotovali práci zemského sněmu, byli za neomluvenou absenci zbavováni mandátů a pak opětovně manifestačně voleni. Pokorný takto byl zbaven mandátu pro absenci v září 1868[10] a zvolen znovu v doplňovacích volbách v září 1869.[11] Za svůj obvod byl do zemského sněmu zvolen i v řádných volbách v roce 1870[12] a volbách roku 1872.[13] Česká pasivní rezistence tehdy trvala a tak po zbavení mandátu následovalo zvolení v doplňovacích volbách v říjnu 1873.[14] Politicky patřil k Národní straně (staročeské). V doplňovacích volbách v červenci 1874 ovšem neuspěl, protože v jeho volebním okrsku byl místo něj zvolen mladočeský kandidát Alois Pravoslav Trojan.[15]

Zemřel v dubnu 1908 v Českém Brodu, kde byl také pohřben.[6]