František Pošta

Učil se na nejprve hře na housle a poté na kontrabas u V.Tučka v Lánech a F.Tučka v Unhošti. Na pražské konzervatoři (1934–1940) absolvoval u Oldřicha Šorejse. Již v roce 1939 byl ale Václavem Talichem angažován jako kontrabasista orchestru České filharmonie, kde byl od roku 1945 sólokontrabasistou a později i vedoucím skupiny kontrabasů (1951–1985).

Jako sólista vystupoval s Českou filharmonií a rozhlasovými orchestry (poprvé provedl např. kontrabasový koncert Františka Hertla).

Věnoval se také komorní hře. Se svým kolegou z České filharmonie Jaroslavem Horákem (viola d'amore) vytvořil duo, kterému připsal své skladby např. J. Maštalíř a J. Novák. Spolupracoval také s předními českými kvartety a Harmonií českých filharmoniků. Nejvýznamněji se však uplatnil v souboru Ars rediviva, s nímž jako kontrabasista a violonista spolupracoval od šedesátých let 20. století do roku 1991 a realizoval mnoho nahrávek (podrobněji Diskografie Ars rediviva). Práce v Ars rediviva podnítila jeho zájem o stavbu starých nástrojů. S houslařem B. Pecharem rekonstruoval svůj šestistrunný violon a v podniku Cremona v Lubech inicioval výrobu mistrovských kontrabasů podle klasických vzorů. Sám hrál na vzácný kontrabas Grancini z roku 1695 (viz diskografie níže).

Své zkušenosti uplatňoval i jako pedagog. Vyučoval na pražské konzervatoři (od roku 1953) a na mistrovských kurzech v Československu i v zahraničí (Japonsko).

• Zpívající kontrabas Františka Pošty - Supraphon 1982, katalogové číslo : 1111 3195 G
• František Pošta, kontrabasový recitál - Supraphon 1976, katalogové číslo : 1 11 1949 G
• František Pošta v Discogs

• Československý hudební slovník osob a institucí (Praha 1963)
• Jan Kozák a kol.: Českoslovenští hudební umělci a komorní soubory (SHV, Praha 1964)
• Československý biografický slovník 20. století (Academia, Praha 1992)