František Novotný (spisovatel)

Ve svém rodném městě získal středoškolské vzdělání na dnešním gymnáziu Na Vídeňce a v roce 1968 vystudoval obor technická kybernetika na elektrotechnické fakultě VUT v Brně. Poté nastoupil jako technik komplexních zkoušek do národního podniku Chemont Brno a mezi jeho štace patřil i blok A1 jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích. Při prověrkách technicko-hospodářských pracovníků v roce 1970 nesouhlasil s okupací Československa Sovětskou armádou a byl na jaře 1971 vyhozen. Po několika měsících bez práce získal zaměstnání u Kancelářských strojů Brno, ale pouze na detašovaném pracovišti v Adamovských strojírnách,[1] kam 24 let dojížděl. Od řadového technika sálového počítače ZPA 600 se vypracoval až na vedoucího střediska technické péče a z tohoto místa v roce 1994 odešel na volnou nohu. Napůl se živil psaním, napůl jako profesionální kapitán námořních plachetnic.[2] Napřed pracoval na katamaranu vydavatele Annonce Josefa Kudláčka, poté až do roku 2000 na dvoustěžňové jachtě Freelord patřící česko-japonské rodině. Spolupracoval také s agenturou Moravyacht,[3] pro niž v roce 1994 a 1997 přepravil jachtu z Floridy, poprvé do Gibraltaru a po druhé na Sardinii. V roce 1996 se Freelord pod jeho vedením a s posádkou studentů stal vítězem Jachetního rallye východního Středomoří (E.M.Y.R.) pořádaného Tureckem, Izraelem a Egyptem jako pokus zlepšit vzájemné vztahy. Trasa vedla z Istanbulu přes Kypr a Izrael do Egypta s cílem v Ismailii uprostřed Suezského průplavu. Odtud jachta pokračovala do Hurghady, kde František Novotný strávil s lodí potápěčskou sezónu. K této práci František využil své jachtařské zkušenosti. Jako syn jednoho ze zakladatelů brněnského Jachtklubu vyrostl prakticky na Brněnské přehradě. Řídit plachetnici se naučil v osmi letech, od patnácti pak začal závodit ve třídě Pirát, v níž v roce 1965 získal mistrovský titul. Poté si ho však přitáhlo moře a v roce 1971 se v rámci dohody ČSTV s polským Jachtařským svazem dostal na palubu polského škuneru Zew Morza. Tím začala jeho kariéra námořního jachtaře, během níž vykonal na malých, amatérsky postavených námořních plachetnicích ještě před rokem 1989 plavby v Dánských úžinách, dvakrát do Oslo a na Černém a Egejském moři a na Jadranu. Po roce 2000 se však František Novotný rozhodl soustředit se jen na psaní, ale dostal se také k překládání militarií a námořních encyklopedií. Od roku 2007 mu do rozpočtu přispívá penze a na moře vyplouvá jen pro vlastní potěšení s přáteli a po stopách svých oblíbených autorů a jejich hrdinů.[4]

S Ondřejem Neffem na Parconu 2011 v Chotěboři

Do fandomu se zapojil v roce 1983. Byl spoluzakladatelem SF klubů Nyx, Nonparcorán klubu, pomáhal na Draconech a zúčastňuje se pravidelně Parconů, jako účastník i jako autor populárních přednášek.

František Novotný patří ke spisovatelům sci-fi z okruhu kolem Ceny Karla Čapka.[5] Poprvé se do této literární soutěže pořádané čerstvě založeným Čs. fandomem přihlásil v roce 1983 s povídkou „Přednáška“. Byla napsána jednou větou a pojednávala o hnutí „Tří bradatých“, jimiž byli míněni Marx, Engels a Lenin. Vzhledem k obsahu nedostala povídka žádnou cenu, ale autor vešel do povědomí hodnotitelů a v roce 1985 získal za poému Legenda o Madoně z Vrakoviště hlavní cenu, svého prvního Mloka. Zaměření dalších povídek i větších prací zpočátku ovlivňovalo technické vzdělání autora, jeho dvorním tématem se stali roboti a jejich společenské uvědomování. Povídky a úvahy psal pro časopis Ikarie, do řady antologií, a do Interkomu.[6] Knižního debutu se dočkal v antologii Návrat na planetu Zemi (1985), kde vyšla povídka „Pojďme si hrát na hoňku“. V roce 1988 mu pak vyšla první samostatná knížka, sbírka povídek Nešťastné přistání, byť vnitřní cenzurou nakladatelství Čs. spisovatel o třetinu zkrácená. Na příval fantasy, který se v československých knihkupectvích objevil po roce 1989, zareagoval parodicky míněným románem tohoto žánru Dlouhý den Valhaly, který vydal pod pseudonymem Frank N. Skipper. Avšak téma ho pohltilo natolik, že se pustil do psaní dalších, již zcela vážně míněných dílů, takže během 15 let vznikl šestidílný románový cyklus Valhala, nejrozsáhlejší české dílo pojednávající o alternativním světě.[7] Poté si František Novotný na několik let odskočil k literatuře faktu a k beletrii se vrátil v roce 2011 románem Prsten od vévodkyně. Jedná se o bizarní příběh bývalého estébáka, kterého si do 19. století přitáhne magický prsten, jenž dostala Božena Němcová od vévodkyně Zaháňské. Tento román zahájil edici Kroniky karmínových kamenů věnovanou příběhům z českých dějin, v nichž však nesmí chybět kousek magie.[8] V létě 2012 pak František Novotný dopsal zatím svůj další román s názvem Křižník Thor. Jedná se o napůl korzárský příběh, napůl polit-fiction z nedaleké budoucnosti.[9] V roce 2018 vyšel román, odehrávající se paralelně v alternativní druhé světové válce a naší současnosti s názvem Osudový konvoj, v roce 2020 pak barvitý příběh z alternativních dějin české říše Dryák, vycházející ze starší povídky Vzhůru na oceán).

Ještě před trvalým přesídlením do Prahy v roce 1999 začal František Novotný spolupracovat s redakcí časopisu Yacht[11] jako externí redaktor a tato spolupráce trvá stále.[12] Jeho příspěvky netvoří jen recenze a představování nových jachet, ale také články o údržbě a výstroji. K obsahu časopisu též přispěl zavedením několika rubrik; s již zesnulým Ing. Miroslavem Pešlem uveřejnili pod názvem Žízeň po moři sérii článků o průkopnických plavbách československých námořních jachtařů po druhé světové válce, dále František Novotný obohatil časopis Yacht o rubriku „Toulky námořní minulostí“ věnovanou historii jachtingu a mořeplavby a o sérii medailónků významných osobností a průkopníků československého jachtingu. Od roku 1999 do roku 2005 František Novotný přispíval do internetového deníku Neviditelný pes[13] Ondřeje Neffa. Pro své úvahy a eseje na všemožná témata, od politických přes kulturní až k technicko- a vojensko-historickým, dostal k dispozici vlastní rubriku, kterou nazval Mrožoviny.[14] Název byl reflexí na básničku „Mrož a tesař“ z knížky Alenka v říši divů, v níž Mrož říká:

Mluvme o jiných věcech
O botách, lodičkách a pečetním vosku
O lenoších a králech
A proč je moře tak horké
A zda mají prasata křídla.

Toto čtyřverší pak tvořilo motto rubriky, neboť přesně vystihovalo její rozsah a pestrost. Nakonec vyšlo v Mrožovinách na 400 statí, což by vydalo na hodně silnou knížku.

Neméně zajímavá byla spolupráce s Českou televizí. V letech 2006–2008 pracoval František Novotný jako externí moderátor a redaktor pro zpravodajský kanál ČT24, kde byl jedním ze čtyř moderátorů pořadu Historický magazín. K jeho práci nepatřilo jen pořad odmoderovat, obvykle se dvěma hosty ve studiu, ale také ve spolupráci s dramaturgem zvolit téma, napsat scénář, zúčastnit se natáčení v terénu, ať už to byly rozhovory s pamětníky či návštěvy památných míst, hradů, zámků, památníků a muzeí, a podílet se na zpracování předtáček ve střižně. Celkem František Novotný napsal a odmoderoval čtyřicet vydání Historického magazínu, jež se dají dohledat na internetu ve videoarchivu České televize.[15]

Po celou tu dobu František Novotný samozřejmě publikoval i ve scifistických časopisech, především v Magazínu Fantasy & Science Fiction,[16][10] kde uveřejňoval rozsáhlé recenze a literární analýzy, hlavně románů Roberta Holdstocka, v poslední době pak publikoval v časopisu Pevnost,[17][18] kde mu na jaře 2012 vyšel seriál „Magické základy Hitlerovy říše“ o okultních kořenech nacismu. František Novotný také několik let uveřejňoval minirecenze scifi knížek v Lidových novinách.

Autogramiáda „Plachty v ohni“

Kromě sci-fi se František Novotný zabývá literaturou faktu.[5] V roce 2003 mu vyšla knížka „Veleobři oceánů“ věnovaná bitevním lodím a bitevním křižníkům 20. století Obsahuje nejen podrobné popisy konstrukcí, ale i osudy 19 největších válečných lodí námořních mocností minulého století. V roce 2009 následovala knížka „Plachty v ohni“ zaměřená na předchozí epochu válečných plachetnic. Zachycuje nejen vývoj konstrukce od vikinských lodic až po mohutné trojpalubníky s více než 100 děly, ale také vývoj námořní strategie a taktiky, především na bitvách mezi Francouzi a Angličany v 18. století a za napoleonských válek. K literatuře faktu také patří jachtařská příručka „Za kormidlem nejen na Jadranu“, která vyšla v roce 2010 a rady začínajícím námořním jachtařům ilustruje vlastními autorovými zážitky. Z této oblasti František Novotný chystá k vydání ještě pozoruhodnější knihu o plavbách po stopách britského spisovatele Arthura Ransoma, tvůrce slavných Vlaštovek a Amazonek. Knížka „Za tajemstvím Vlaštovek a Amazonek aneb jachtařské expedice po stopách Arthura Ransoma a jeho literárních hrdinů“, obsahuje nejen popisy plaveb do míst, kde se Ransomovy romány odehrávají, ale také odkrývá tajemství, kdo autorovi posloužil jako předlohy pro jeho literární postavy a jak komplikované vztahy k nim měl.[19]

• Veleobři oceánů (2003)
• Plachty v ohni (2009)
• Za kormidlem nejen na Jadranu (2010)
• Za tajemstvím Vlaštovek a Amazonek (2011)
• Dovolená na jachtě (2012)
• Za kormidlem v marině (2015)

Své znalosti námořní tematiky a vlastní jachtařskou praxi František Novotný uplatnil při překladech námořních a vojenských encyklopedií a dalších knížek. Zredigoval a částečně přeložil třídílnou „Encyklopedii konfliktů 20. století“, poté se podílel na překladu encyklopedie „Lodě, 5000 let námořních dobrodružství“, samostatně pak přeložil encyklopedii „Námořní bitvy“ a hlavně Oxfordského průvodce o lodích a moři (The Oxford Companion to Ships and the Sea), který vyšel pod českým názvem „Velký slovník lodí a moře“ a je určen jako referenční pomůcka čtenářům námořní literatury. Též přeložil knihu „Hitlerovi Vikingové“ Jonathana Trigga o skandinávských dobrovolnících SS a brožury „Záliv Leyte 1944“ a „Iwodžima 1945“ z edice Velké bitvy historie. Své zkušenosti z plastikového modelářství pak uplatnil při překladech modelářských příruček „Modelování terénu“, „Modelujeme bojovou techniku“, „Jak na modely technikou Airbrush“ a „Jak na modely letadel“.

• Encyklopedie konfliktů 20. století
• Lodě, 5000 let námořních dobrodružství[20]
• Námořní bitvy[21]
• Velký slovník lodí a moře[22]
• Hitlerovi Vikingové
• Záliv Leyte 1944
• Iwodžima 1945
• Modelování terénu
• Modelujeme bojovou techniku[23]
• Jak na modely technikou Airbrush
• Jak na modely letadel

Ke koníčkům Františka Novotného patří mnoho let i plastikové modelářství.[24] Vzpomínky na své začátky a celoživotní koníček sepsal ve vyprávění Můj život s kity.[25]

Zde je krátký náhled:

K modelářství jsem inklinoval již od dětství. Vyrůstal jsem na brněnském jachtklubu, kde jsme se stejně starými vrstevníky vytvořili klukovskou partu. K naší oblíbené zábavě patřilo vyřezávání lodiček z borové kůry, pro niž jsme se vypravovali do okolních lesů. Vyráběli jsme „koráby“ ve stylu kliprů – s několika stěžni ze špejlí a patry papírových plachet napíchnutých nad sebou. Kýly jsme vystřihovali z konzervového plechu a opatřovali zátěží z rybářských olůvek. S lodičkami jsme pak pořádali závody mezi moly jachtklubu a ty jednoduché modely byly tak výkonné, že našim závodům přihlíželi i dospělí. Mimochodem, na těch kůrových lodičkách jsem se nejlépe naučil, jak plochou plachet vyvážit plachetnici vzhledem ke směru větru, což se mi pak hodilo v dospělém jachtařském životě.