František Mader

Narodil se r. 1864 v Kylešovicích (dnes část Opavy). Po studiích na učitelském ústavu získal první zaměstnání jako mladší učitel v Životicích (zřejmě dnešní Dolní Životice) a po několika letech byl jmenován správcem školy (nadučitelem, řídícím učitelem) v Oticích. Tam zůstal do konce života.[3]

Aktivně se účastnil veřejného života. Roku 1891 byl jedním ze spoluzakladatelů hasičského sboru v Oticích; v prvním výboru se stal zapisovatelem[4] a později byl zvolen čestným členem.[3] V červnu 1892 byl zmiňován jako funkcionář Hrabyňsko-opavské jednoty, učitelského spolku.[5] Od roku 1901 byl opakovaně volen do výboru Matice opavské, kde působil jako zástupce venkova.[6][7][3]

Výraznou měrou se zasloužil o generální rekonstrukci školy v Oticích, provedenou v roce 1902.[3][8] Byl také členem výboru Učitelské jednoty opavské[9][3] a Ústředního spolku jednot učitelských.[3]

V Ústřední hospodářské společnosti v Opavě byl jedním z revizorů.[10]

Účastnil se i politického boje. Před volbami do Říšské rady r. 1907 neúspěšně podporoval kandidáty české národní strany ve Slezsku.[11] O rok později měl projev na schůzi Politické jednoty Opavské v Brance. Zdůraznil zde právo slezských Čechů na úřadování v českém jazyce a vyzval obyvatele ke spořivosti.[12]

Od roku 1908 vedl místní kroniku v Oticích.[13] Zasedal v obecním výboru a byl dlouholetým obecním tajemníkem. Byl vzorem klidu a smířlivosti, snažil se urovnávat spory.[14]

Počátkem roku 1912 vážně onemocněl[15] a 31. ledna zemřel na rakovinu žaludku.[3] Jeho pohřbu se účastnilo mnoho Čechů z celého Opavska.[14]