František Arnošt

V letech 1955-1960 vystudoval strojní inženýrství na ČVUT Praha. V období let 1957–1971 pracoval ve Státním výzkumném ústavu sklářské techniky v Praze, v letech 1975–1981 zastával post výrobního ředitele a od roku 1982 i generálního ředitele podniku Crystalex Nový Bor. V tomto oboru ještě působil v letech 1994–1995 jako ředitel firmy Egermann v Novém Boru. Byl rovněž úspěšným sportovcem. Od roku 1959 byl jako brankář členem československého reprezentačního družstva v házené. Byl členem mužstva, které v roce 1967 získalo titul mistrů světa a byl držitelem dalších titulů. V roce 1968 byl vyhlášen nejlepším házenkářem ČSSR a v reprezentaci setrval do roku 1970.[2][3] Byl nositelem vyznamenání Zasloužilý mistr sportu.[4]

Ve volbách roku 1990 zasedl do české části Sněmovny národů Federálního shromáždění (volební obvod Severočeský kraj) za KSČ (KSČS), která v té době byla volným svazkem obou republikových komunistických stran. Po jejím postupném rozvolňování se rozpadla na samostatnou stranu na Slovensku a v českých zemích. V roce 1991 proto Arnošt přešel do poslaneckého klubu KSČM. Ve Federálním shromáždění setrval do voleb roku 1992.[5]

V roce 2009 a opětovně roku 2011 byl neúspěšně navržen na čestné občanství Nového Boru. Návrh nebyl opakovaně přijat. Kritici vyčítali Arnoštovi jeho komunistickou minulost a členství v Ústředním výboru KSČ (v seznamu členů předlistopadového ÚV KSČ ovšem jeho jméno nefiguruje[6]), zastánci naopak argumentovali jeho zásluhami o rozvoj sportu a místního sklářství. Poukazovali rovněž na to, že primárně byl apolitickým člověkem a členství v komunistické straně později ukončil tím, že přestal platit členské příspěvky. V roce 2011 se uvádí již jako zesnulý.[3] Byla po něm ovšem pojmenována sportovní hala v Novém Boru.[7]