Frank Chamizo

Zápasení se věnoval po vzoru svého otce Pavla, bývalého reprezentanta Kuby z osmdesátých let dvacátého století.[1] Jeho otec z Kuby emigrovali v roce 1994 a tak vyrůstal s matkou a babičkou ve skromných poměrech.[2] Přes sportovní školu EIDE v rodném Matanzasu se v 17 letech dostal do Havany. Ve sportovním středisku CEAR Cerro Pelado (Centro de Entrenamiento de Alto Rendimiento) se připravoval pod vedením Vladimira Gonzáleza.[3]

V kubánské mužské volnostylařské reprezentaci se prosadil v roce 2010 v 18 letech ve váze do 55 kg. V říjnu 2011 však na panamerické hrách Guadalajaře neprošel vážením a za nedisciplinovanost byl na dva roky vyřazen z kubánské reprezentace. Přišel tím o možnost kvalifikovat se na olympijské hry v Londýně.[4] Již dříve se na jednom z tréninkových kempů seznámil s italskou zápasnicí Dalmou Canevaovou.[5] Po sňatku s Canevaovou se usadil v jejím rodném městě Janově, kde se připravoval v klubu Mandraccio pod vedením tchána Lucia Canevy.[6] Italské občanství obdržel zároveň se sňatkem v roce 2013, ale Itálii mohl reprezentovat teprve po dvou letech od roku 2015. Italové mu z Kuby přivedli i trenéra Filiberta Delgada pod jehož vedením se prvním místem na mistrovství světa v Las Vegas kvalifikoval na olympijské hry v Riu ve váze do 65 kg.[7] V Riu ho olympijský los jako úřadujícího mistra světa od úvodního kola nešetřil. Ve čtvrtfinále otočil bodové skóre s Gruzínem Ijakobem Makarašvilim ze stavu 0:3 až v závěrečné půl minutě na 4:3. V semifinále s Ázerbájdžáncem Togrulem Asgarovem vstupoval do poslední minuty za stavu 4:4 na technické body. Dvacet sekund před koncem chyboval a nechal se Asgarovem podběhnout za dva technické body. V závěrečných sekundách byl blízko vyrovnání, ale bodovanou akci provedl až po uplynutí šestiminutové hrací doby a prohrál 4:6 (po neuzvaném protestu 4:7) na technické body. V souboji o třetí místo s Američanem Frankem Molinarem prohrál úvodní poločas 1:2 na technické body. Minutu před koncem se však po útoku na nohy dostal do vedení 4:2 a vítězstvím 5:3 na technické body získal bronzovou olympijskou medaili.

Od roku 2018 startuje ve váze do 74 kg. Připravuje se střídavě nedaleko Říma v Ostii a v Machačkale pod vedením svého osobního dagestánského trenéra Gajdara Gajdarova.