Franciszek Rychnowski

Franciszek Dionizy de Welehrad Rychnowski [frančišek dyoňizy rychnovski] V matrice uvedeno "Franz Xaverius Richnowský"( 4. října 1850[1] Velehrad – asi 1929 Lvov), užívající pseudonym Iks won Chyr (anagram příjmení) byl polský inženýr a vynálezce.

Franciszek Rychnowski
Narození3. října 1850
Velehrad
Úmrtí1929 (ve věku 78–79 let)
Lvov
Místo pohřbeníRakowický hřbitov
Povoláníinženýr, chemik a strojní inženýr
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V 90. letech 19. století si nechal patentovat pec pro ústřední topení a nápad publikoval v Technickém časopisu (Czasopismo Techniczne).[2] Pracoval na Technickém učení ve Lvově a svá díla představoval na tamější výstavě Polytechnické společnosti v roce 1902.[3]

Ve 20. letech 20. století publikoval vlastním nákladem pod pseudonymem dvě knihy, ve kterých popisoval jisté kontroverzní teorie. V knize „Mane tekel fares. 44 wspomnienia z przeszłości. Fragmenty wyników z czterdziestoletnich zabiegów leczniczych pod akademicką nazwą kurszerstwa, szarlatanerii i oszukańczej sugestii“ (44 vzpomínky z minulosti. Fragmenty výsledků čtyřicetiletých léčebných zákroků pod akademickým názvem kurfušérství[4], šarlatánství a podvodnické sugesce)[5] popisuje svou léčebnou metodu. V knize Omnia in sole. Reminiscencje naukowe (Vědecké reminiscence)[6] své vědecké teorie. Byl autorem koncepce éteroidu, životní energie, která by měla být základem všech fyzikálních jevů, kterou lze přirovnat k pojmům élan vital Henriho Bergsona nebo orgonu Wilhelma Reicha.

Jméno lvovského inženýra a vynálezce Franciszka Rychnowského se několikrát objevuje ve fantastických povídkách Andrzeje Pilipiuka.

Reference
  1. MZA signatura 12295, strana 47
  2. Biblioteka Zakładu Naukowego Ossolińskich, nr kat. 347.971 I.
  3. Katalog jubilejní výstavy Politechnické společnosti ve Lvově, Lvov, 1902, dle Polscy wytwórcy instrumentów naukowych w XIX wieku Macieje Kluzy z Muzea Jagellonské univerzity.
  4. Slovo kurfuszer není v žádných sloučasných polských slovnících, pravděpodobně začátek slova kur vychází z latinského cūra, soustavně léčit, kúra a druhá z polského fuszerka, fušovat, špatně něco dělat, z německého pfuschen.
  5. Titul v Jagellonské knihovně, kat. č. 514409; pravděpodobný obsah díla Archivováno 2. 10. 2011 na Wayback Machine
  6. Titul v Jagellonské knihovně, kat. č. 248408 II
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.