Francisco José Lombardi

Už na střední škole začal psát filmové recenze, studoval na filmové škole v argentinském Santa Fe a po jejím uzavření vojenským režimem dokončil studia v Limě.[1] Od roku 1974 vytvářel krátké filmy v produkci společnosti Inca Films, kterou založil se svým švagrem, v roce 1977 natočil první celovečerní film Smrt za úsvitu, zabývající se otázkou trestu smrti.[2] Podle předloh Maria Vargase Llosy natočil filmy Město a psi a Pantaleón a jeho ženská rota, je autorem tragikomedie Spadlí z nebe na motivy magickorealistických próz Julia Ramóna Ribeyra, film Bez slitování je adaptací Dostojevského Zločinu a trestu přenesenou do soudobých peruánských reálií. Za Spadlí z nebe získal španělskou cenu Goya pro nejlepší zahraniční film, Diego Bertie získal za hlavní roli ve filmu Bez slitování cenu pro nejlepšího herce na Havanském filmovém festivalu, snímek Pantaleón a jeho ženská rota získal cenu pro nejlepší film na festivalu v brazilském městě Gramado. V roce 2005 byl Lombardi porotcem na festivalu v Mar del Plata.

V letech 1993 až 1997 byl předsedou fotbalového klubu Sporting Cristal a v letech 2003 až 2005 místopředsedou Peruánské fotbalové federace.[3]

• Muerte al amanecer (1977)
• Cuentos inmorales (1978)
• Muerte de un magnate (1980)
• Maruja en el infierno (1983)
• La ciudad y los perros (1985)
• La boca del lobo (1988)
• Caídos del cielo (1990)
• Sin compasión (1994)
• Bajo la piel (1996)
• No se lo digas a nadie (1998)
• Pantaleón y las visitadoras (1999)
• Tinta roja (2000)
• Ojos que no ven (2003)
• Mariposa negra (2006)
• Un cuerpo desnudo (2008)
• Ella (2009)
• Dos besos (2015)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Francisco Lombardi na Wikimedia Commons
• Francisco Lombardi v Internet Movie Database (anglicky)