Francesco Hayez
Francesco Hayez (10. února 1791, Benátky – 21. prosince 1882, Milán) byl vedoucí milánský umělec romantismu v polovině 19. století, který proslul historickými obrazy, politickými alegoriemi a výjimečně jemnými portréty.
| Francesco Hayez | |
|---|---|
 | |
| Narození | 10. února 1791 Benátky |
| Úmrtí | 12. února 1882 (ve věku 91 let) nebo 21. prosince 1882 (ve věku 91 let) Milán |
| Místo pohřbení | Monumentální hřbitov v Miláně |
| Alma mater | Accademia di Belle Arti di Venezia Accademia di San Luca |
| Povolání | malíř a fotograf |
| Zaměstnavatel | Akademie krásných umění Brera |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
Hayez pocházel z poměrně chudé rodiny. Jeho otec byl francouzského původu zatímco jeho matka, Chiara Torcella, pocházela z Murana. Francisco se narodil jako nejmladší z pěti synů a byl vychováván sestrou své matky, která si vzala Giovanniena Binasca, bohatého majitele lodí a sběratele umění. Již od dětství se u něj projevoval neobvyklý zájem a talent v oblasti malířství, čehož si povšiml i jeho strýc, který ho v tomto zájmu aktivně podporoval. Později se stal studentem malíře Francesca Maggiotta (Fedeliho), který ho vyučoval malířství tři roky. V roce 1806 byl přijat na Akademii výtvarných umění, kde studoval pod vedením Teodora Matteiniho. V roce 1809 se mu povedlo nastoupit na Akademii di San Luca v Římě. V Římě zůstal až do roku 1814, kdy se přestěhoval do Neapole. V roce 1850 byl jmenován ředitelem Brerijské akademie v Miláně. Roku 1882 zemřel, pochován byl v Miláně na 'Cimitero monumentale di Milano'.
Hodnocení
Hodnocení Hayezova díla je komplikováno skutečností, že často své práce nepodepisoval nebo nedatoval. Hayez do svých prací navíc přidával i ty, které sám nevytvořil, ale koupil, a naopak některé své práce prodal a tím znemožnil jejich poznání. Navíc často maloval stejné díla s minimálními změnami nebo dokonce se změnami žádnými. V jeho raných dílech jde rozpoznat silný vliv Ingrese a Nazarenského hnutí. Jeho pozdnější práce jsou inspirovány klasicismem.
Dílo
Mezi jeho díla patří:
Ephraim (1842–1844)
Aristotelés (1811)
Ničení Chrámu Jeruzalémského (c. 1867)
Portrét Mariny Faliero (1867)
Váza s květinami na okně (c. 1881)
Polibek (1859) – Pinacoteca di Brera, Milán
Fotogalerie
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Francesco Hayez na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Francesco Hayez na Wikimedia Commons
- Galerie Francesco Hayez na Wikimedia Commons
