Fotosystém II

Fotosystém II (ve zkratce PSII či vodní-plastochinon oxidoreduktáza) je první proteinový komplex fotosystému ve světelné fázi fotosyntézy. Nachází se v tylakoidních membránách rostlin, řas a sinic a funguje jako oxidoreduktáza oxidující vodu a redukující plastochinon. Pomocí energie ze světla přenáší elektrony z vody (za vzniku molekulárního kyslíku a protonů) na plastochinon, který se redukuje na plastochinol. Tímto způsobem jsou získávány veškeré elektrony, které pak probíhají fotosyntetickým řetězcem a na konci jsou použity na redukci oxidu uhličitého na sacharidy. Uvolňované protony (vodíkové kationty) přispívají k tvorbě protonového gradientu, který využívá ATP syntáza k tvorbě ATP. Oproti fotosystému I obsahuje krátkovlnnější formu chlorofylu s absorpcí světla do vlnové délky 680 nm, proto se označuje P680.[1] Fotosystém II má méně kofaktorů, než fotosystém I.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Photosystem II na anglické Wikipedii.

  1. Fotosyntéza. E-ChemBook [online]. [cit. 2019-06-09]. Dostupné online.

Související článek

Externí odkazy
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Fotosystém II na Wikimedia Commons
  • Duchoslav, Miloš: Úloha mangan-stabilizujícího proteinu fotosystému II. Bakalářská práce, Praha 2010.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.