Fosfatidylinositol-3-kináza
Fosfatidylinositol-3-kináza (PI3 kináza, PI3K) je enzym ze skupiny kináz, který katalyzuje navázání fosfátové skupiny na D3 pozici inositolového kruhu fosfatidylinositidů.[1] PI3K jsou významnými regulátory hladiny jednotlivých fosfatidylinositidů. Snižováním či zvyšováním hladiny těchto fosfolipidů následně dochází k změnám vlastností membrán i proteinů a signálních drah, jež jsou k těmto membránám ukotveny. Zvýšená aktivita PI-3 kináz (např. následkem mutace PTEN) může vést k nádorovému bujení.[1]
Fosfatidylinositol-3-kináza I. třídy, katalytická podjednotka (p110) ve vazbě na inhibitor PIK-93 (žlutě)
Složitá regulační síť PI3K; znázorněny některé cesty, jimiž aktivace PI3K může vést k rakovinnému bujení
Reakce
Aktivita PI3K enzymů zahrnuje zejména tyto reakce:[1][2]
- Fosfatidylinositol → fosfatidylinositol-3-fosfát
- Fosfatidylinositol-4-fosfát → fosfatidylinositol-3,4-bisfosfát
- Fosfatidylinositol-5-fosfát → fosfatidylinositol-3,5-bisfosfát
- Fosfatidylinositol-4,5-bisfosfát → fosfatidylinositol-3,4,5-trisfosfát
Mimoto mají PI3K ještě serin/threonin kinázovou aktivitu, ale není příliš jasné, k jakému účelu.[2]
Klasifikace
PI3K se tradičně dělí do tří tříd podle struktury, regulačních vlastností a specifity:[2]
- PI3K I. třídy – heterodimerní enzymy pod kontrolou receptorů; fosforylují především PI-2-P a PI-4,5-P2. Dělí se dvě podtřídy:
- IA – zahrnuje PI3Kα, PI3Kβ, PI3Kδ; jsou aktivovány receptorovými tyrosinkinázami přes adaptor p85
- IB – zahrnuje PI3Kγ; je aktivována trimerickými G-proteiny (resp. jejich podjednotkami Gβγ) přes adaptor p101
- PI3K II. třídy – monomerické enzymy; fosforylují především PI a PI-4-P.
- PI3K III. třídy – heterodimerní enzym; fosforyluje pouze PI a je v buňce konstitutivně aktivní.
Reference
- Khatereh Ahmadi ; Michael Waterfield. Encyclopedia of Biological Chemistry , Four-Volume Set, 1-4. Příprava vydání Lennarz,W.J., Lane, M.D.. [s.l.]: [s.n.] Kapitola Phosphoinositide 3-Kinase.
- VOET, Donald; VOET, Judith. Biochemistry. 4. vyd. [s.l.]: John Wiley & Sons, 1990. Dostupné online. ISBN 978-0470-57095-1.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.