Ford 4-AT Tri-Motor

Ford 4-AT Tri-Motor byl americký dopravní letoun, který se vyráběl od roku 1926. Stroj byl znám pod přezdívkou Tin Goose (Plechová husa).

Ford 4-AT Tri-Motor
Ford 4-AT-E (N9642)
Určení	dopravní letoun
Výrobce	Ford Motor Company
Šéfkonstruktér	Harold Hicks
První let	11. června 1926[1][2]
Zařazeno	1926
Uživatel	USA
Výroba	1926-1931
Vyrobeno kusů	78
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šlo o první skutečně obchodně úspěšnou konstrukci dopravního letounu Ford, po jednomotorových Air Sedan, Air Pullman a 2-AT Air Transport, a třímotorovém Stout 3-AT Air Pullman (vysloveně nezdařený stroj, který si vysloužil přízvisko Monstrosity — prototyp shořel při požáru, který vypukl v továrně za neobjasněných okolností).

Konstrukce nového letounu se ujal šéfkonstruktér Harold Hicks a jedním z členů jeho týmu byl i mladý James McDonnell. Prototyp třímotorového celokovového hornoplošníku pro deset cestujících, s prozatím ještě otevřenou kabinou dvoučlenné osádky, poprvé vzlétl 11. června 1926 v Dearbornu. Prvních třináct sériových strojů (již měly plně zakrytou pilotní kabinu) verze Ford 4-AT-A poháněly motory Wright J-4 o výkonu po 200 hp (149 kW).

Patrně nejznámějším strojem Ford 4-AT se stal letoun verze 4-AT-B (nesoucí imatrikulaci NX4542) Byrdovy antarktické expedice pokřtěný Floyd Bennett, se kterým Richard Evelyn Byrd a pilot Bernt Balchen, spolu s dalšími třemi muži na palubě, dosáhli mezi 28. a 29. listopadem 1929 poprvé letecky jižní točny.

Poslední byl vyroben v červenci 1931, šlo o jediný kus v provedení 4-AT-F, vyrobený pro madridskou společnost CLASSA.