Fläsch

Fläsch v roce 1970

Při vykopávkách bylo v lokalitě Matluschkopf odhaleno sídliště z doby bronzové a v lokalitě Parsax domy z rané doby železné. Také byly nalezeny čtyři římské vápenné pece a mince z 1. století n. l. V roce 831 bylo místo poprvé zmíněno jako Villa Flascae. V raném středověku patřilo k franskému hrabství Unterrätien (Dolní Rhétie), ve vrcholném středověku bylo součástí panství Maienfeld-Fläsch. Ve 14. století byla oblast ovládnuta Alamany. V roce 1436 se Fläsch stal členem Zehngerichtebundu. V roce 1480 je zmiňována kaple zasvěcená svatému Niklasovi, která tehdy patřila pod patronát kláštera Pfäfers. V roce 1509 koupily Fläsch tzv. Tři ligy (Drei Bünde) a obec se stala jejich poddanským sídlem. V roce 1524 Fläsch jako první obec v dnešním Graubündenu přestoupil na protestantskou reformovanou víru a v roce 1569 se oddělil od kostela svatého Amanda v Maienfeldu. Od 16. do konce 18. století byl Fläsch známý také jako lázeňské místo (s příslušným přídomkem v názvu) a byl oblíbený pro svou polohu a dobré víno. V letech 1617–1817 byly několikrát upraveny hranice se sousedním Maienfeldem. V roce 1803 se Fläsch stal samostatnou obcí. V roce 1850 měl Fläsch 441 obyvatel, poté jejich počet klesl na 383 (1900) a 317 (1970), od té doby opět stoupá a v roce 2000 dosáhl 535 obyvatel. V roce 1979 byla dokončena regulace a úprava pozemků a farmy byly přeorientovány na specializaci na vinařství, chov zvířat nebo ornou půdu. Významné je také lesnictví, ale nejdůležitějším zaměstnáním je od 9. století vinařství.

Letecký pohled na Fläsch

Obec je nejsevernější obcí kantonu Graubünden a leží na pravé straně údolí Alpského Rýna na úpatí vrchů Fläscherberg a St. Luzisteig. Z celkové rozlohy obce 1995 ha připadá 874 ha na lesy a lesní pozemky, 705 ha na zemědělskou půdu (včetně vinic), 376 ha na neproduktivní půdu (převážně hory) a 40 ha na zastavěnou plochu. Fläsch sousedí s Maienfeldem, na západě s Bad Ragazem na druhém břehu Rýna v kantonu St. Gallen a na severu s Balzersem v Lichtenštejnsku.

Do 23. října 1977 existovala takzvaná Kommunanz, obecní svazek Maienfeld-Fläsch, který patřil společně oběma obcím.

Mezi lety 1850 a 1870 počet obyvatel mírně vzrostl, aby pak do roku 1900 ve dvou etapách prudce klesl (1870–1900: -17 %). Poté následovala dvacetiletá fáze růstu. V letech 1941–1970 došlo k masivnímu odlivu obyvatelstva; počet obyvatel dosáhl nového minima roku 1970 (1941–1970: -24 %). Od té doby počet obyvatel neustále a výrazně roste (1970–2004: +85 %).

Vinice ve Fläsch

Navzdory tomu, co naznačuje obecní znak, není Fläsch obcí, v níž by převažovalo pěstování obilí. Jde sice převážně o zemědělskou obec, avšak hlavním zaměstnáním je vinařství. 16 farem obhospodařuje přibližně 48 hektarů vinic, z nichž 80 % je osázeno odrůdou Pinot Noir.

Fläsch je spojen s Bad Ragazem a Landquartem linkou poštovního autobusu č. 450, která jej napojuje na síť veřejné dopravy. Vlakem švýcarských spolkových drah SBB lze jet přes nádraží Maienfeld nebo Bad Ragaz. Na dálniční síť je možné se napojit také přes exit 13 (Maienfeld) nebo Bad Ragaz na dálnici A13 (St. Margrethen – Chur – Bellinzona), která vede nedaleko od obce.

Fläsch je cílem Nordbündner Weinwanderweg, vinařské stezky, vedoucí severním Graubündenem a začínající v Churu.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fläsch na německé Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Fläsch na Wikimedia Commons