Fjodor Rozmyslov

Není známo kdy a kde se narodil. V roce 1740 nastoupil jako kadet na Petrohradskou námořní akademii. V letech 1744-1766 se každoročně plavil v Baltském moři, také uskutečnil čtyři plavby z Kronštadtu do Archangelsku a zpět. V roce 1760 získal hodnost navigátora druhého stupně.[1]

V roce 1768 byl pověřen vedením první velké ruské expedice k Nové zemi. Měl za úkol prozkoumat úžinu Matočkin Šar, pokud to bude možné, pak úžinou proplout do Karské moře a pokračovat k ústí Obu, popřípadě prozkoumat další možnosti plavby až k americkému kontinentu. Expedice se zúčastnil kormidelník Jakov Čerakin, který byl v úžině Matočkin Šar již v roce 1766, dále podnavigátor Gubin, dva námořníci 1. třídy a dalších devět námořníků. Dne 10. července 1768 vypluli z Archangelsku[2] na třístěžňovém kočmaru k západnímu ústí průlivu Matočkin Šar, který odděluje Severní a Jižní ostrov Nové země. K ústí připluli 15. srpna 1768. Rozmyslov v úžině zakresloval území do mapy a také měřil hloubku moře v úžině. Ve východním ústí úžiny, v Tulení zátoce a na Dřevěném mysu postavili dvě chaty, kde se expedice rozdělila do dvou skupin a přezimovala.[3] Během zimy utrpěli první ztráty, když na kurděje zemřel Jakov Čerakin a 6 dalších členů výpravy.[1][4]

Na jaře 1769 Rozmyslov pokračoval v geodetických pracích. Na začátku srpna výprava vyplula do Karského moře, ale poškozené obložení trupu kočmaru a pevný led neumožnil lodi pokračovat dál východním směrem. V mlze byli zatlačeni na sever od východního ústí úžiny, kde objevili záliv, který Rozmyslov pojmenoval Neznámým zálivem. Byli v nezáviděníhodné situaci, jejich loď byla poškozená a Karské moře plné ledu, k tomu většina námořníků trpěla kurdějemi, kterým v zálivu podlehl námořník Vasilij Marcev. Výprava již nebyla schopná plout dále na východ, kurdějemi sužovaný Rozmyslov rozhodl vytáhnout loď na souš a opravit ji. Během oprav, které se nedařily, k pobřeží připlula rybářská loď kapitána Antona Jermolina, který přesvědčil Rozmyslova se vrátit zpět do Archangelsku.[4][5] Ještě před návratem nechal na východním pobřeží vztyčit velký měděný kříž, který ukazoval svrchovanost Ruského impéria nad tímto územím.[6]

Po návratu k západnímu ústí úžiny Matočkin Šar se expedice setkala s pomorskou rybářskou lodí. Poničený kočmar ponechali v Nové zemi u ústí řeky Čerakin, pojmenované po zemřelém kormidelníkovi a 9. září 1769 dopluli do Archangelsku. Až do konce roku 1769 Rozmyslov v Archangelsku sepisoval svůj expediční deník, předělával své mapy a vytvořil podrobný popis úžiny Matočkin Šar, popsal především okolní hory, jezera, flóru a faunu. V expedičním deníku neopomněl popsat i meteorologické měření, především počasí v průlivu a data zamrzání a tání ledu.[7]

Zemřel v roce 1771.

• Rozmyslovy nunataky ve východní Antarktidě jsou pojmenovány na jeho počest. Nunataky jsou menší hory, který vyčnívají z ledovce nebo sněhového pole.