Fideris

Fideris (rétorománsky Fadrein) je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Prättigau/Davos. Nachází se v údolí Prättigau, asi 17 kilometrů severovýchodně od kantonálního hlavního města Churu, v nadmořské výšce 897 metrů. Má přibližně 600 obyvatel.

Fideris
Fideris

znak
Poloha
Souřadnice46°54′58″ s. š., 9°44′35″ v. d.
Nadmořská výška897 m n. m.
StátŠvýcarsko Švýcarsko
KantonGraubünden
OkresPrättigau/Davos
Fideris
Fideris, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha25,36 km²
Počet obyvatel595 (31.12.2020)
Hustota zalidnění23,5 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.fideris.ch
PSČ7235
Označení vozidelGR
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Kostel ve Fideris

Obec leží na jižní straně středního Prättigau. Kromě hlavního sídla, vesnice Fideris ve tvaru kříže na terase nad vtokem Arieschbachu do Landquartu, k němu patří i části Strahlegg za Arieschtobelem a Fideris-Au na dně hlavního údolí.

Území se z velké části shoduje s povodím řeky Arieschbach a sahá od Landquartu na severu až k rozvodí řeky Schanfigg. Půlkruhové čelo údolí zaujímají rozsáhlé Alpy, tzv. Fideriser Heuberge, za nimiž se tyčí vrcholy Mattjisch Horn (2 461 m n. m.) a Chistenstein (2 473 m n. m., nejvyšší bod obce). Do osad Peist a Langwies na druhé straně hor vede několik stezek pro mezky a pěší: Faninpass, Arflinafurgga a Strassberger Fürggli.

Z celkové rozlohy obce 25,32 km² připadá 15,38 km² na zemědělskou půdu (z toho téměř 92 % na alpské farmy). Dalších 6,98 km² pokrývají lesy a lesní porosty. Celkem 2,27 km² tvoří neproduktivní půda (převážně hory) a zbývajících 0,69 km² je zastavěná plocha.

Fideris sousedí s obcemi Arosa, Conters im Prättigau, Jenaz, Küblis a Luzein.

Historie

Letecký pohled na Fideris

Ve východní části obce Madini byl nalezen 25 cm dlouhý hrot kopí z pozdní doby bronzové.

Osada, doložená od 14. století jako Fidris/Fideris a v roce 1572 jako Foedrain, leží na bývalé údolní cestě, která se vyhýbala dnu údolí ohroženému povodněmi a vedla z Jenazu přes Fideris Dorf a Strahlegg do Küblis. Jako součást kastelánského dvora patřila obec od roku 1436 k Zehngerichtenbundu. Reformace byla zavedena v roce 1530.

Bad Fideris, který se nachází asi 2 kilometry jižně od Fiderisu na potoce Arieschbach a je zmiňován již v roce 1464, se v 19. století rozvinul v nejvýznamnější minerální lázně v Graubündenu. Léčivý pramen byl kyselý a obsahoval sodík a železo. Poté, co byly lázně již od roku 1939 opuštěny, zničil v roce 1967 budovy a zasypal pramen rozsáhlý sesuv půdy.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel
Rok18501910193019601980199020042020
Počet obyvatel460354406549492586599595

Jazyky

V raném středověku obyvatelé obce ještě hovořili rétorománsky. Ve 14. století se sem přistěhovali Walserové, jejichž přítomnost v oblasti Fiderisu je doložena od roku 1389. V době reformace byla germanizace již dokončena. Jediným úředním jazykem obce je němčina. Dnes je obec téměř jednotně německy mluvící, jak ukazuje následující tabulka:

Jazyky ve Fideris
JazykSčítání lidu 1980Sčítání lidu 1990Sčítání lidu 2000
PočetPodílPočetPodílPočetPodíl
Němčina48598,58 %55795,05 %56596,42 %
Rétorománština61,22 %61,02 %40,68 %
Italština00,00 %20,34 %30,51 %
Počet obyvatel492100 %586100 %586100 %

Doprava

Železniční stanice Jenaz

Železniční stanice Fideris se nachází na trati z Landquartu do Davosu, otevřené roku 1889. Stanice se nachází v dolině u řeky Landquart, asi 1 kilometr pod centrem obce. Od roku 1921 je trať elektrifikována.

Obec je napojena na síť veřejné dopravy také prostřednictvím poštovních autobusových linek (Postauto), jezdících v pravidelných intervalech do Küblis a Furny.

Kantonální hlavní silnice č. 28 v trase LandquartDavosEngadinVal Müstair vede v těsné blízkosti obce, po dně údolí Prättigau. Do Fiderisu z ní vedou dvě odbočky.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fideris na německé Wikipedii.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.