Ferdinand Trauttmansdorff (poslanec Říšské rady)

Ferdinand Trauttmansdorff celým jménem Ferdinand Alfons Maria Joseph Hilarius (13. ledna 1871 Oberwaltersdorf[2][3]18. září 1915 Bialowiecz, Ruské impérium[3][4])[1] byl rakouský šlechtic z rodu Trauttmansdorffů a politik německé národnosti z Čech, na počátku 20. století poslanec Říšské rady.

Ferdinand dědičný hrabě z Trauttmansdorff-Weinsbergu
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1903  1907
PanovníkFrantišek Josef I.
Tajný rada
Ve funkci:
1912  18. září 1915
PanovníkFrantišek Josef I.
Císařský komorník
Ve funkci:
1895  18. září 1915
PanovníkFrantišek Josef I.
Stranická příslušnost
ČlenstvíStr. ústavověr. velkostatku

Narození13. ledna 1871
Oberwaltersdorf
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí18. září 1915 (ve věku 44 let)
Ruské impérium Ruské impérium
Choť(1895) Marie ze Schwarzenbergu (1869–1931)
RodičeKarel Jan Nepomuk z Trauttmansdorff-Weinsbergu (1845–1921)
a Josefína Pallavicini (1849–1923)
Děti1. Karel (1897–1976)
2. Ferdinand Jan (1897–1958)
3. Maxmilián Karel (1900–1965)
4. Bedřich (1905–1905)
Oceněnírytíř řádu Železné koruny 2. třídy (1910)[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Biografie

Patřil ke knížecí linii rodu Trauttmansdorffů, byl starším synem knížete Karla Trauttmansdorffa. Po dokončení studií působil ve státní službě. Stal se okresním komisařem. Měl tři syny. Byl činný i sociální oblasti. Podporoval vídeňský ústav na ochranu dětí. Byl členem Katolického národního svazu pro Rakousko.[3] Od roku 1912 měl titul tajného rady.[5] V roce 1895 se jeho manželkou stala princezna Maria Schwarzenberg, nejmladší sestra knížete Karla Schwarzenberga.[4]

Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl v doplňovacích volbách roku 1903 za kurii velkostatkářskou v Čechách. Nastoupil 17. listopadu 1903 místo Franze Gabriela von Hartiga.[6] Ve volebním období 1901–1907 se uvádí jako hrabě Ferdinand Trauttmansdorff, velkostatkář.[7] Na Říšské radě patřil do Strany ústavověrného velkostatku.[5][8]

Po vypuknutí světové války se dobrovolně přihlásil do služby. Nejprve vedl špitál ve vídeňském Pötzleinsdorfu, brzy ale nastoupil přímo do bojových jednotek a zúčastnil se četných válečných operací v prostoru Polska. Zemřel v září 1915 na úplavici v ruské části Polska.[3][4]

Odkazy

Reference

  1. POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 395.
  2. Matriční záznam o narození a křtu farnost Oberwaltersdorf Dolní Rakousko
  3. Erbgraf Ferdinand Trauttmansdorff. Der Tiroler. Září 1915, roč. 34, čís. 219, s. 3. Dostupné online.
  4. Ferdinand Erbgraf zu Trauttmansdorff. Salzburger Chronik. Září 1915, čís. 216, s. 5. Dostupné online.
  5. Neue Geheime Räte. Reichspost. Prosinec 1912, čís. 601, s. 6. Dostupné online.
  6. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  7. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0017&page=3046&size=45
  8. Neues Wiener Tagblatt, 17. 11. 1903, s. 3.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.