Ferdinand Trauttmansdorff (poslanec Říšské rady)
Ferdinand Trauttmansdorff celým jménem Ferdinand Alfons Maria Joseph Hilarius (13. ledna 1871 Oberwaltersdorf[2][3] – 18. září 1915 Bialowiecz, Ruské impérium[3][4])[1] byl rakouský šlechtic z rodu Trauttmansdorffů a politik německé národnosti z Čech, na počátku 20. století poslanec Říšské rady.
Ferdinand dědičný hrabě z Trauttmansdorff-Weinsbergu | |
---|---|
Poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1903 – 1907 | |
Panovník | František Josef I. |
Tajný rada | |
Ve funkci: 1912 – 18. září 1915 | |
Panovník | František Josef I. |
Císařský komorník | |
Ve funkci: 1895 – 18. září 1915 | |
Panovník | František Josef I. |
Stranická příslušnost | |
Členství | Str. ústavověr. velkostatku |
Narození | 13. ledna 1871 Oberwaltersdorf Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 18. září 1915 (ve věku 44 let) Ruské impérium |
Choť | (1895) Marie ze Schwarzenbergu (1869–1931) |
Rodiče | Karel Jan Nepomuk z Trauttmansdorff-Weinsbergu (1845–1921) a Josefína Pallavicini (1849–1923) |
Děti | 1. Karel (1897–1976) 2. Ferdinand Jan (1897–1958) 3. Maxmilián Karel (1900–1965) 4. Bedřich (1905–1905) |
Ocenění | rytíř řádu Železné koruny 2. třídy (1910)[1] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Biografie
Patřil ke knížecí linii rodu Trauttmansdorffů, byl starším synem knížete Karla Trauttmansdorffa. Po dokončení studií působil ve státní službě. Stal se okresním komisařem. Měl tři syny. Byl činný i sociální oblasti. Podporoval vídeňský ústav na ochranu dětí. Byl členem Katolického národního svazu pro Rakousko.[3] Od roku 1912 měl titul tajného rady.[5] V roce 1895 se jeho manželkou stala princezna Maria Schwarzenberg, nejmladší sestra knížete Karla Schwarzenberga.[4]
Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl v doplňovacích volbách roku 1903 za kurii velkostatkářskou v Čechách. Nastoupil 17. listopadu 1903 místo Franze Gabriela von Hartiga.[6] Ve volebním období 1901–1907 se uvádí jako hrabě Ferdinand Trauttmansdorff, velkostatkář.[7] Na Říšské radě patřil do Strany ústavověrného velkostatku.[5][8]
Po vypuknutí světové války se dobrovolně přihlásil do služby. Nejprve vedl špitál ve vídeňském Pötzleinsdorfu, brzy ale nastoupil přímo do bojových jednotek a zúčastnil se četných válečných operací v prostoru Polska. Zemřel v září 1915 na úplavici v ruské části Polska.[3][4]
Odkazy
Reference
- POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 395.
- Matriční záznam o narození a křtu farnost Oberwaltersdorf Dolní Rakousko
- Erbgraf Ferdinand Trauttmansdorff. Der Tiroler. Září 1915, roč. 34, čís. 219, s. 3. Dostupné online.
- Ferdinand Erbgraf zu Trauttmansdorff. Salzburger Chronik. Září 1915, čís. 216, s. 5. Dostupné online.
- Neue Geheime Räte. Reichspost. Prosinec 1912, čís. 601, s. 6. Dostupné online.
- Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0017&page=3046&size=45
- Neues Wiener Tagblatt, 17. 11. 1903, s. 3.