Ferdinand Pelikán

Narodil se jako druhý syn pražského selfmademana (původně zámečníka, později majitele realit a továrníka) Julia Karla Pelikána (1848–1910) a jeho ženy Anny, rozené Charazimové[1]. Jeho starší bratr Julius (* 1879) se stal továrníkem vah na Smíchově.[2] Ferdinand v Praze absolvoval gymnázium a v letech 1904-1908 vystudoval filozofii na české Karlo-Ferdinandově univerzitě, kde v červnu 1908 obhájil rigorózní práci s titulem Fridrich Ludwig Bouterwek v dějinách filozofie[3]. Zdědil či zakoupil velkostatek v Radvánově u Mladé Vožice. V přihlášce pražského magistrátu k pobytu roku 1917 uvádí, že je velkostatkářem s dosavadním bydlištěm v Radvánově, kde se roku 1912 oženil a roku 1913 se mu narodila dcera.[4]

V letech 1925–1931 učil na Jiráskově gymnáziu v Resslově ulici[5]. Roku 1931 obhájil habilitační práci a stal se docentem na filozofické fakultě Karlovy univerzity, brzy na to byl jmenován profesorem.

V listopadu 1938 pronesl na Filosofické fakultě University Karlovy přednášku, nazvanou "Co nás ničilo ve filosofii", po které radikální studenti svrhli bustu T. G. Masaryka, umístěnou na hlavním schodišti budovy.[6]

Zemřel roku 1952 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.

Ferdinand Pelikán napsal[7]:

• 1915 Entstehung und Entwicklung des Kontingentismus
• 1926 Logika I. Elementární část
• 1929 Fikcionalism novověké filosofie zvláště u Humea a Kanta
• 1932 Současná filosofie u Slovanus.
• 1932 Portréty filosofů XX. věku

• H. Bergson, Vývoj tvořivý. Praha: Jan Laichter 1919, přeložil Ferdinand Pelikán
• Dimitrij I. Tschižewskij und seine Hallesche Privatbibliothek. [s.l.]: LIT Verlag, 2003. ISBN 978-3-8258-6761-4. S. 94. (německy)

• Olšanské hřbitovy