Ferdinand Kotz von Dobrz

Od 16. července 1848 byla jeho manželkou Valeria Girtler von Kleeborn.[7] Roku 1869 byl povýšen do baronského stavu.[1] Patřilo mu panství Hlavňovice na Klatovsku.[8] Dále vlastnil Libětice a Přestanice.[7] Měl tři syny a jednu dceru. Vychodil gymnázium v Klatovech. Dlouhodobě působil ve státní správě. V roce 1841 nastoupil k zemskému guberniu v Linci. Od roku 1843 zastával úřad krajského komisaře v Čechách (v Hradci Králové, v Milevsku). Roku 1853 ze státních služeb odešel. Byl předsedou zemědělského spolku v Nýrsku.[6][7]

Zapojil se i do politiky. V zemských volbách v březnu 1867 byl zvolen na Český zemský sněm za kurii velkostatkářskou (nesvěřenecké velkostatky).[8][9] Od dubna 1867 byl též náhradníkem zemského výboru za poslance Heinricha Kopetze.[8] Patřil ke Straně ústavověrného velkostatku, která byla proněmecky, provídeňsky a centralisticky orientovaná.[8] Do zemského sněmu se vrátil v zemských volbách roku 1872, opět za velkostatkářskou kurii, nesvěřenecké velkostatky.[10] Mandát obhájil v zemských volbách roku 1878.[11] Stále je uváděn jako ústavověrný velkostatkář.[12] List Bohemia ho v nekrologu označil za jednoho z nejstatečnějších a nejspolehlivějších stoupenců ústavního tábora.[7]

Zemský sněm ho v dubnu 1867[8] zvolil i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za kurii velkostatkářskou v Čechách. Opětovně byl sněmem do Říšské rady delegován roku 1871 (7. března 1871 složil slib) a roku 1872 (7. května 1872 složil slib). Uspěl i v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873 (kurie velkostatkářská, Čechy). Mandát zde obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1879 a poslanec zůstal až do své smrti roku 1882.[13] Na Říšské radě se v říjnu 1879 uvádí jako člen staroněmeckého Klubu liberálů (Club der Liberalen).[14]

Zemřel v srpnu 1882 na zámku v Hlavňovicích.[6][7]