Vigna hranatá

Pojmenování azuki je přepisem původního japonského jména. V japonštině existuje i slovo přejaté z čínštiny, šózu (小豆), které znamená „malá fazole“ (jeho protějšek, „velká fazole“ (大豆; daizu), označuje soju), ale i přesto jsou kandži 小豆 běžně vyslovována jako azuki.

V Číně se v botanickém a zemědělském žargonu používá odpovídající slovo siaotou (小豆, pinyin: xiǎodòu), v běžné mluvě je mnohem běžnější slovo chungtou (红豆, hongdou) znamenající „červená fazole“, jelikož téměř všechny kultivary pěstované v Číně jsou červené. Označení „červená fazole“ se, mluví-li se o Číně/Asii, používá i v jiných jazycích (zejména jedná-li se o pastu z červených fazolí), v jiném kontextu může způsobit zmatky, máme i jiné druhy červeně zbarvených fazolí.

Korejský název fazolí azuki je pat (팥).

V čínské, japonské a korejské kuchyni se fazole azuki téměř vždy používají slazené. Pasta vyráběná z fazolí vařených ve sladké vodě je velmi běžná ingredience ve všech těchto kuchyních.

Pasta z červených fazolí je součástí mnoha čínských jídel, jako například tangyuan, zongzi, měsíčních koláčů a pao-c'. Používá se také jako náplň japonských sladkostí jako anmicu, taijaki a daifuku. Připravuje se i řidší varianta, tzv. polévka z červených fazolí, která se kromě cukru ochucuje i lotosovými semínky a pomerančovou kůrou. Azuki se také často jedí naklíčené a připravuje se z nich horký, čaji podobný nápoj.

Rýže s azuki (赤飯; sekihan, „červená rýže“) se v Japonsku tradičně vaří při různých šťastných událostech. Fazole slouží jako základ při výrobě cukrovinek amanattó a vyrábí se z nich oblíbená příchuť zmrzliny.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Azuki na Wikimedia Commons