Farid Mansurov

Narodil se v gruzínském Dmanisi do ázerbájdžánské rodiny. Od svých třech let vyrůstal v Baku. Zápasení se věnoval od 10 let. Pod vedením trenéra Aligulu Hasanoglua se specializoval na řecko-římský (klasický) styl.[2] V ázerbájdžánské mužské reprezentaci vedené Elčinem Džafarovem se pohyboval od roku 2002 ve váze do 66 kg. V roce 2004 se kvalifikoval na olympijské hry v Athénách. Ze základní skupiny postoupil z prvního místa přes dva veterány Kubánce Juana Maréna a Poláka Ryszard Wolného. Ve čtvrtfinále vyřadil Íránce Parvíze Zeídvanda a v semifinále Švéda Jimmy Samuelssona shodně 3:1 na technické body. Ve finále se utkal s Turkem Şerefem Eroğlum. V úvodních sekundách zaskočil favorita suplexem a ujal vedení 3:0. V polovině zápasu přidal další bod za strh. V závěrečných sekundách zápasu udržel vedení 4:3 na technické body a získal nečekanou zlatou olympijskou medaili.

Po olympijských hrách jako introvert psychicky nezvládal popularitu olympijského vítěze a dlouho se nemohl nedostat do tréninkového tempa. Při zvýšené fyzciké zátěži si stěžoval hlavně na bolesti zad. V roce 2007 se však zvádl připravit na domácí mistrovství světa v Baku, kde bral první místo. V roce 2008 obhajoval zlatou olympijskou medaili na olympijských hrách v Pekingu. Při zahajovacím ceremoniálu nesl vlajku své země, ale v samotném turnaji vypadl v úvodním kole s Arménem Armenem Vardanjanem reprezentujícím Ukrajinu. Sportovní kariéru ukončil v roce 2010. Věnuje se trenérské práci.