Dmanisi

Dmanisi leží na úpatí Džavachetského hřbetu v náhorní plošině při ústí řeky Pinesauri do řeky Mašavery v nadmořské výšce 1 171 m. V blízkosti se nachází vesnice Patara Dmanisi.

Katedrála Sioni, trojlodní bazilika ze 6. a 7. století ze severovýchodu

Náhorní plošina Dmanisi byla již před rokem 1991 známá tisícemi zvířecích fosilií, které jako vedoucí fosilie řadíme do epochy před 2,5 až 1,3 miliónu let.

Od roku 1991 je náhorní plošina Dmanisi proslavena archeologickými nálezy, když na ploše pouhých 150 m² bylo dosud nalezeno přes 50 kosterních pozůstatků a zkamenělých archeologických artefaktů, jejichž stáří se odhaduje na 1,75 miliónů let. Existuje vůle toto naleziště zařadit na seznam světového dědictví UNESCO.

Historickým názvem oblasti kolem Dmanisi bylo Baškičeti. Samotné Dmanisi bylo křesťany obydleným městem, které leželo na staré hedvábná stezka mezi Byzantskou říší a obchodními centry v Arménii a Perské říší. Stezka vznikla nejpozději v 5. století a byla chráněna opevněním.

Pod středověkými ruinami byly navíc objeveny pozůstatky osídlení z doby bronzové.

V roce 2001 byl nalezen vědci Gruzínské národní akademie věd a Římsko-Germánským ústředním muzeem v Mohuči, 1,8 miliónu let stará lebka člověka. Jednalo se o dosud nejstarší nález rodu Homo mimo africký kontinent. Nález vyvolal dosud neuzavřenou diskuzi o tom, zda se jedná o Homo erectus, mladšího Homo habilis nebo o nový druh Homo georgicus. Rozdíly nalezených lebek jsou značné přestože pocházejí ze stejného místa a doby.[1]

Vykopávky v Dmanisi (2007)

V září roku 2009 byly hlavní části naleziště zastřešeny moderní konstrukcí s kombinací dřeva a železa, pod kterou byla zřízena pozorovací stanoviště pro návštěvníky a veřejnost.[2] Též sousední naleziště z doby bronzové a středověku byly veřejnosti zpřístupněny pomocí dřevěných chodníků. Výstavba návštěvního centra je plánována.

V roce 1989 byla zřízena pobočka Gruzínského národního muzea, jehož úkolem je naleziště zachovat a zpřístupnit veřejnosti. Vystavuje sbírku středověké keramiky, sklenic, kovářských prací a mincí. V Dmanisi nalezené kosterní pozůstatky zvířat a člověka jsou vystaveny ve Státním muzeu Simona Džanašii (gruzínsky სიმონ ჯანაშიას სახელობის საქართველოს მუზეუმი) v Tbilisi.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dmanissi na německé Wikipedii.

• Gerhard Bosinski, David Lordkipanidze, Konrad Weidemann: Der altpaläolithische Fundplatz Dmanisi (Georgien, Kaukasus). v Jahrbuch des Römisch-Germanischen Zentralmuseums Bonn. 42, 1995, ISSN 0076-2741, S. 21–203 (něm.)
• L. K. Gabunia et al.: Neue Hominidenfunde des altpaläolithischen Fundplatzes Dmanisi (Georgien, Kaukasus) im Kontext aktueller Grabungsergebnisse. v Archäologisches Korrespondenzblatt. 29, 1999, s. 451–488 (něm.)
• Gabunia, L. K. et al. (2000): A. Earliest Pleistocene Hominid Cranial Remains from Dmanisi, Republic of Georgia: Taxonomy, Geological Setting, and Age. Science 288, 1019–1025.
• L. K. Gabunia et al.: Neue Urmenschenfunde von Dmanisi (Ost-Georgien). v Jahrbuch des Römisch-Germanischen Zentralmuseums Mainz. 46, 2000, s. 23–38 (něm.)
• L. K. Gabunia et al.: Découverte d'un nouvel hominid à Dmanissi (Transcaucasie, Géorgie). In: Comptesrendus de l’Académie des sciences Paris. Palevol 1, 2002, s. 243–253.
• T. Garcia: Cadres stratigraphique, magnétostratigraphique et géochronologique des hominidés fossiles du site de Dmanisi en Géorgie. Muséum national d'histoire naturelle, Paris 2004.
• A. Vekua et al.: A New Skull of Early Homo from Dmanisi, Georgia. v Nature. 297, 2002, s. 85–89 (angl.)

• Homo georgicus

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dmanisi na Wikimedia Commons
• Obrázky vykopávek