Fara v Lounech

Lounský kostel byl farním zřejmě už v poslední čtvrtině 13. století.[1] V jeho bezprostřední blízkosti se nacházela fara, sídlo duchovní správy. Stávala v sousedství stávající fary na místě domu čp. 137.[2]

Se stavbou nového sídla duchovní správy se začalo 25. ledna 1704, kdy dva vězňové začali kopat základy. Od 6. dubna téhož roku pracovali na stavbě tovaryši místního měšťana a staršího cechu zedníků Dominika Rigona. Budova včetně kaplanky byla dokončena 10. července 1707. Město na ni vynaložilo 4332 zlatých a 19 krejcarů.[3]

Rigon (1652–1728) skutečně stavěl "na zeleném drnu", protože v roce 1708 prodalo město starou faru jednomu z měšťanů. Tento architekt, který pocházel z Mandrie u Padovy, v Lounech ještě v roce 1713 stavěl nový mlýn.[4] Rigon kromě toho prováděl v 90. letech 17. století barokní přestavbu zámku v Měcholupech.[5]

Znak lounské farnosti

Sídlo lounského děkanství je jednopatrová nárožní budova na křížení ulic Beneše z Loun a České. Čelní i boční fasády člení pilastry, přízemí je od patra odděleno kordonovou římsou. Na čelní fasádě se vedle sebe nacházejí vstupní portál a vchod do vjezdu. Vstupní portál je pravoúhlý s obloukovou supraportou. Oblouk vjezdu zdobí bosáž. Všechna čtyři okna v přízemí čelní fasády jsou bez frontonů, šambrány jsou lemovány kapkami. Nad okny v patře se střídají obloukové a trojúhelníkové frontony. Pod okny je parapetní štuková výplň. Chodba v přízemí má valenou klenbu s lunetami, rovněž schodiště do patra je sklenuté valenou klenbou. Stropy v patře jsou na obvodové zdi napojené fabiony. V 19. století se budova upravovala.[6]

Na zadní části parcely se nachází kaplanka rovněž ze začátku 18. století. Na parcelu děkanství navazují zbytky městského opevnění s torzem původně hrotité bašty.