Fara v Horní Cerekvi

V letech 1676–1677 se zaváděla evidence farností, tzv. farské relace, kde byla zanesena také budova fary. Horní Cerekev tou dobou byla zapsána ve vikářství jindřichohradeckém. Samotná fara byla v žalostném stavu, podle dobrozdání tehdejšího faráře. Jedna obyvatelná místnost pro kněze i pro služebný personál. Po třicetileté válce byly škody obrovské. Z vizitačních protokolů pražského arcibiskupství z let 1694–1710 se dozvídáme o stavu fary ještě před přestavbou. Duchovní správce uvádí, „že má faru horší než je pastouška, prastarou ze zpuchřelého dříví, která hrozí sesuvem“ a že „bydlí v jedné místnosti s čeledí“. Dále v protokolu poznamenal, že „patron mu sice slibuje faru novou, ale nic nekoná“.

V letech 1700 až 1701 došlo k úpravám a nový patron se o farnost nadstandardně staral a tak vznikl farní špitál (kapacita 4 osoby), nová, už zděná fara, kde byla také škola.^[zdroj?] Na klenáku portálu je vyryto datum 1708.[1] Farní budova byla nově vystavěna za patronace hraběte Františka Ferdinanda z Kuenburgu. Přestavba fary stála 1800 zlatých. Nově byly také vybudovány chlévy pro dobytek, sýpka a zahrádka. Fara se v pozdějších letech stále upravovala, například roku 1797 byl vjezd do fary opatřen chybějícími vraty a o čtyři roky později získala střecha fary a sýpky nový šindel, což se ještě opakovalo v roce 1814.

Dne 6. května roku 1821 postihl obec Horní Cerekev zhoubný požár, který velmi poškodil kostel, chudobinec, hřbitovní kostel a shořela také fara.

K obnově fary a hospodářských stavení po požáru se společně zavázali tehdejší farář P. Tadeáš Jan Kottnauer, který měl na vlastní náklady obnovit hospodářská stavení, a hrabě Kryštof Cavriani, jenž přislíbil financovat opravu farního domu. Hrabě Kryštof Cavriani se zásadním způsobem podílel na obnově fary, chudobince, obou kostelů, školy i radnice.

• 
  Fara a sýpka
• 
  Klenák portálu
• 
  Pohled z balkónu
• 
  Pohled od Zámeckého rybníku