Falacidin

Falacidin
	Strukturní vzorec
Obecné
Systematický název
Ostatní názvy	Racionální název Cyklo(L-alanyl-2-merkapto-L-tryptophyl-4,5-dihydroxy-L-leucyl-L-valyl-erythro-3-hydroxy-D-α-aspartyl-L-cysteinyl-cis-4-hydroxy-L-prolyl)endo-(2-6)-sulfid; 1-(Valin)-2-(erythro-3-hydroxy-D-α-aspartam)-faloidin;
Sumární vzorec	C37H50N8O13S
Identifikace
Registrační číslo CAS	26645-35-2
Vlastnosti
Molární hmotnost	846,911 g/mol
Teplota tání	(rozklad)
Teplota varu	(rozklad)
Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Falacidin, psáno též phallacidin, je hepatotoxický cyklický heptapeptid, patřící do skupiny falotoxinů, derivát faloidinu. Molekula oproti ostatním falotoxinům obsahuje karboxylovou skupinu. V čistém stavu je to bílá amorfní látka, nebo bezbarvé krystalky, rozpustné ve vodě, methanolu a ethanolu. Připravuje se lyofylizací methanolového extraktu z plodnic hub. Je popsán i způsob syntetické přípravy.

Výskyt v přírodě

Je obsažen v některých jedovatých druzích hub rodu muchomůrka (Amanita), zejména:

Amanita phalloides (Fries) Link – muchomůrka zelená
Amanita virosa (Fries) Bertillon – muchomůrka jízlivá.

Použití

Jako součást extraktu z muchomurky zelené je používán v homeopatických lécích.

Toxický účinek

Mechanismus jeho účinku je podobný jako u faloidinu. Experimentálně stanovená LD50 při podání intraperitoneálně u myši činí 2 až 2,5 mg/kg hmotnosti těla.

Jako protijed se doporučuje silymarin, obsažený v ostropestřci mariánském (Silybum marianum). Silymarin se sám váže na receptory v jaterních buňkách, které jsou jinak atakovány falacidinem a příbuznými jedy.

Původ jména

Název je odvozen od jména příbuzné látky faloidinu a zprostředkovaně od druhového přívlastku latinského názvu muchomůrky zelené (Amanita phalloides).

Související články

falotoxiny

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.