Fabian Sommer

Fabian Sommer, psán též Fabian Summer (1533, Karlovy Vary[1] – 1571, Karlovy Vary[1]), lékař a profesor ve Wittenbergu, v Karlových Varech provozoval lékařskou praxi v době lázeňské sezóny. Napsal první ucelenou monografii Karlových Varů, která je oceňována jako základní dílo počátků karlovarského lázeňství.

Fabian Sommer
doktor filozofie a medicíny
Narození1533
Karlovy Vary[1]Země Koruny české Země Koruny české
Úmrtí1571 (ve věku 37–38 let)
Karlovy Vary[1]Země Koruny české Země Koruny české
Příčina úmrtí„horká horečka“[2]
VzděláníLipská univerzita:
1553 imatrikulace
1557 promován na magistra
Wittenberg – doktorát filozofie a medicíny
Alma materLipská univerzita
Povolánílékař
Tituldoktor filozofie
doktor medicíny
RodičeJohann Sommer (otec)
PříbuzníJohann (bratr)
Mathias (bratr)
? (bratr)
? (bratr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Fabian Sommer se narodil v roce 1533 v Karlových Varech jako první z pětice synů váženého a zámožného karlovarského purkmistra Hanse Sommera.[2] Studoval na univerzitě v Lipsku, kde byl imatrikulován v roce 1553 a roku 1557 promoval na magistra. Ještě téhož roku přešel do Wittenbergu, kde dosáhl doktorátu filozofie a medicíny.[3][4]

Po ukončení studií cestoval a podobně jako ostatní tehdejší humanitní vzdělanci navštívil také Itálii. Tamější vyspělé lázeňství jej zaujalo a inspirovalo. Již v Itálii začal pracovat na své knize o Karlových Varech. Později se stal lékařem a profesorem ve Wittenbergu. Své italské poznatky pak zpracovával i během pobytů v Karlových Varech, kde v době lázeňské sezóny provozovat lékařskou praxi.[3][4]

Koncem roku 1570 se do Karlových Varů vrátil, aby zde svou knihu dokončil. Jejího vydání se však již nedočkal. Onemocněl „horkou horečkou“,[2] zemřel počátkem roku 1571 ve věku 38 let.[3][4]

Dílo

Monografie De inventione, descriptione, temperie, viribus et imprimis usu thermarum D. Caroli IV. Imperatoris je jediné dílo Fabiana Sommera. Jedná se o první ucelenou monografii Karlových Varů, která si kromě medicínských aspektů všímá také topografie a dějin. Jsou zde též podrobné údaje o vzhledu renesančních Karlových Varů. Vedle popisu města zde Sommer dává pokyny k pitné a lázeňské léčbě.[pozn. 1][3][4]

Kniha je psána latinsky, byla vydána roku 1571 v Lipsku zásluhou Sommerova bratra Johanna. O rok později byla přeložena do němčiny a vyšla díky iniciativě dalšího ze Sommerových bratrů Mathiase. Znovu byla vydána v letech 1580, 1589, 1590, 1592, 1609, 1647 a 1648.[3][4]

V roce 2008 byla prvně vydána v českém překladu Jany a Otakara Boříkových.[2][3][6]

Odkazy

Poznámky
  1. Doktor Fabian Sommer zde popisuje, že pitnou a lázeňskou procedurou se má pacient řídit podle pokynů místního zkušeného lékaře, nikoliv tedy cizího, který minerální prameny přesně neznal. Mnozí bohatí lázeňští hosté si totiž přiváželi s sebou své osobní lékaře, kteří často pro zdejší léčbu nebyli dostatečně vzděláni. Sommer odsuzoval denně se střídající pití a koupele, a stejně tak ve stejném dnu naordinované koupele i pití. Nejvíce však nesouhlasil s pitím minerální vody přímo při koupeli. Pacientům v několikahodinových koupelích scházel nutný pohyb důležitý pro vstřebávání minerálních vod. Při pití působil nepříznivě i hydraulický tlak lázně, která i z jiných důvodů musela být často přerušována, čímž byl znehodnocován příznivý vliv koupelí. Při pitné léčbě doporučoval Sommer konzumaci minerálních vod ráno na lačný žaludek, a to první den 3 hrníčky a každý další den zvýšený počet: 5 – 7 – 9, a pak opět sestupně: 7 – 5 – 3, takže pacient vypil sedmý den právě tolik, kolik vypil den první. Jeden hrníček obsahoval půl žejdlíku karlovarské míry („Nössel“, asi třetina litru). Sommer zaznamenal, že někteří pili denně 6 mázů, tj. 6–8 litrů. Vřídelní voda se měla pít tak horká, jak jen pacient snesl, a to za stálého přecházení místností. Jídlo a nápoje předepisoval doktor Sommer velmi přesně. Z nápojů doporučoval rýnské a nekarské víno a ostrovské nebo karlovarské pivo (bylo-li dobře uvařené). Po sedmidenní pitné léčbě měla následovat léčba koupelemi, která trvala pouze tak dlouho, jako léčba pitná. Ráno měla být koupel dlouhá 2–3 hodiny a odpoledne po třetí hodině pouze 1–2 hodiny. V tehdejší době se kladl důraz na dlouhotrvající koupele, protože nemocní bývali více postiženi kožními chorobami, než je tomu dnes, a to bez rozdílu stavu. Též kloubní a svalové bolesti často stavěly lékaře před těžký terapeutický problém. Zvlášť přesně zde Sommer popsal proceduru tzv. rozežírání kůže. Uvedl, že mají-li tělo a kůže být rozežírány, musí se pacient koupat denně 10–12 hodin. Těm, kteří chtěli proces rozežírání uspíšit doporučoval, aby vodu nevypouštěli, ale nechali ji ustát dva až tři dny, protože, je-li ustátá, je ostřejší a rozežírá kůži rychleji. Proti přehnanému používání této procedury však brojil slovy: „Ti činí velmi špatně, kteří se koupou celý den a noc nebo dokonce tráví v lázni celé dny a noci anebo ještě déle.“ Jako třetí lázeňskou proceduru předepisoval doktor Sommer sprchu. Tento nový způsob využívání léčivých pramenů k nám přišel počátkem 16. století z Itálie. Na rozdíl od dnešního používání sprchy se zde tehdy sprchovala pouze hlava (s využitím děravého sudu). Doktor Sommer uvažoval ještě o čtvrtém způsobu využívání lázní, o jakémsi druhu vřídelních parních lázní, jaké byly toho času známy v lázních Baden-Baden a Neapol. K tomuto druhu léčby však za jeho života již nedošlo.[5]

Reference
  1. Summer, Fabian, 1533-1571 [online]. Praha: Bibliografie dějin Českých zemí, Historický ústav AV ČR [cit. 2020-06-11]. Dostupné online.
  2. LINHART, Jiří. Kniha O lázních císaře Karla přibližuje středověk lázní [online]. Karlovy Vary: Karlovarský deník, 2008-10-13 [cit. 2020-06-11]. Dostupné online.
  3. BURACHOVIČ, Stanislav. Lexikon osobností Karlovarska. Karlovy Vary: KMKV, Muzeum Karlovy Vary a Vydavatelství Promenáda, 2009. 149 s. ISBN 978-80-85018-69-1. Kapitola Fabian Sommer, s. 111–113.
  4. Nejstarší kniha ve fondu krajské knihovny: Summer, Fabian, 1533–1571 [online]. Karlovy Vary: Krajská knihovna Karlovy Vary, Balneologická knihovna [cit. 2020-06-11]. Dostupné online.
  5. NEJDL, Karel; MIESSLER, Jan. Jean de Carro a jeho Karlovy Vary. Karlovy Vary: Krajské nakladatelství v Karlových Varech, 1958. 154 s. Kapitola POZNÁMKY, s. 119.
  6. Fabian Summer [online]. Praha: Městská knihovna v Praze [cit. 2020-06-12]. Dostupné online.

Literatura
  • BURACHOVIČ, Stanislav. Lexikon osobností Karlovarska. 1. vyd. Karlovy Vary: KMKV, Muzeum Karlovy Vary a Vydavatelství Promenáda, 2009. 149 s. ISBN 978-80-85018-69-1. Kapitola Fabian Sommer, s. 111–113.
  • NEJDL, Karel; MIESSLER, Jan. Jean de Carro a jeho Karlovy Vary. Karlovy Vary: Krajské nakladatelství v Karlových Varech, 1958. 154 s. Kapitola Léčba a její vývoj / POZNÁMKY, s. 22 a 119.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.