Curtiss F7C Seahawk

Curtiss F7C Seahawk byl palubní stíhací dvouplošník užívaný koncem 20. a počátkem 30. let 20. století námořnictvem a námořní pěchotou Spojených států amerických.

F7C Seahawk
Curtiss XF7C-1 v červnu 1929
Určenístíhací letoun
VýrobceCurtiss Aeroplane and Motor Company
První let28. února 1927
Vyřazeno1933
Charaktervyřazen ze služby
UživatelUnited States Marine Corps
United States Navy
Vyrobeno kusů17
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vznik a vývoj

Curtissův Model 43 byl prvním letounem firmy navrženým od samého počátku pro Námořnictvo Spojených států amerických, nikoliv modifikací typu původně vzniklého pro armádu. Ačkoliv šlo o následníka typové řady započaté Curtissem P-1 Hawk, na rozdíl od ní jeho křídla měla konstantní hloubku namísto zužující se, a horní křídlo bylo mírně šípovité. Pohonnou jednotku představoval hvězdicový motor Pratt & Whitney R-1340-B Wasp o výkonu 450 hp (336 kW). Drak byl smíšené konstrukce, se smrkovými křídly a trupem z kombinace hliníkových a ocelových trubek, potažený plátnem. Typ disponoval dostatečnou pevností aby mohl být použit nejen jako stíhač, ale i jako střemhlavý bombardér.

Operační historie

Prototyp XF7C-1 poprvé vzlétl 28. února 1927. Po úpravách podle požadavků námořnictva, zahrnujících například šípovitost horního křídla, následovala sériová výroba 17 kusů F7C-1 Seahawk, které vstoupily do služby u perutě USMC VF-5M. V roce 1930 u peruti VF-9M vznikl akrobatický tým The Red Devils („Rudí ďáblové“), užívající F7C s červeně zbarvenými příděmi.[1][2]

F7C setrval ve službě do roku 1933.

Varianty

XF7C-1 bez krytu motoru, zkoušený jako plovákový.
XF7C-1
Jeden prototyp.
F7C-1 Seahawk
Hlavní výrobní varianta, vzniklo 17 kusů.
XF7C-2
Jeden F7C-1 modifikovaný pro účely zkoušek, s motorem Wright R-1820-1 a rozměrnými vztlakovými klapkami po celé délce odtokové hrany křídla.
XF7C-3
Ukázkový exemplář nabízený v Číně vyzbrojený čtyřmi kulomety Browning ráže 7, 62 mm, s mezikřídelními vzpěrami ve tvaru „I“ a křidélky na horním i dolním křídle, na rozdíl od sériových, které je měly pouze na horním. Typ byl opuštěn v prospěch Modelu 64, F11C Goshawk.

Uživatelé

Specifikace

Data platí pro F7C-1.

Technické údaje

Výkony

  • Maximální rychlost: 249 km/h (134,7 uzlů, 155 mph)
  • Cestovní rychlost: 241 km/h (130,3 uzlů, 150 mph)
  • Praktický dostup: 6 735 m (22 100 stop)
  • Stoupavost: 9,45 m/s (1 860 stop za minutu)

Výzbroj

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Curtiss F7C Seahawk na anglické Wikipedii.

  1. Skyways, červenec 2001, s. 60.
  2. Barrow 1981, s. 49.

Literatura

  • BARROW, Jess C. WWII Marine Fighting Squadron Nine (VF-9M). Blue Ridge Summit, Pennsylvania: Tab Books Inc., 1981. (Modern Aviation Series). ISBN 978-0-8306-2289-4. (anglicky)
  • EDEN, Paul; SOPH, Moeng. The Complete Encyclopedia of World Aircraft. London: Amber Books Ltd., 2002. Dostupné online. ISBN 0-7607-3432-1. (anglicky)
  • JONES, Lloyd S. U.S. Naval Fighters. Fallbrook, California: Aero Publishers, 1977. Dostupné online. ISBN 0-8168-9254-7. S. 50-52. (anglicky)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.