Evangelický kostel (Kraslice)

V roce 1899 došlo v Kraslicích k znovuzaložení samostatné evangelicko-luterské obce. Rozhodnutí postavit v Kraslicích evangelický kostel a faru padlo na počátku 20. století. První plány, k jejichž realizaci však nedošlo, vypracoval v letech 1908–1912 architekt Fritz Kohl z Plavna. Teprve potom, co německý evangelický spolek Gustav-Adolf z Lipska věnoval značnou část finančních prostředků na stavbu kostela a zprostředkoval architekta Otto Bartninga, vznikla druhá projektová dokumentace. Ta byla schválena v květnu 1911 a v červenci 1911 byl položen základní kámen. Na stavbě kostela se finančně podílely kromě kraslických evangelíků také spolky ze Švýcarska a řada dalších sponzorů. Již po jednom roce byla stavba dokončena a 7. července 1912 byl kostel slavnostně vysvěcen. Celkové náklady dosáhly 60 tisíc korun.[2]

Po druhé světové válce byli němečtí evangelíci donuceni odejít z Kraslic. Krátce po odsunu německého obyvatelstva vznikl Farní sbor Československé církve evangelické v Sokolově s kazatelskou stanicí Kraslice. V polovině 80. let byly kostel i fara rekonstruovány. V roce 2006 byly vyměněny svislé trámy, držící špičku věže a roku 2008 byly opraveny varhany. V roce 2011 měla kraslická stanice asi 160 členů, z toho se pravidelně aktivně zúčastňovalo života sboru asi 25 lidí. Věž kostela slouží výjimečně jako vyhlídková věž i pro veřejnost,[3] zpravidla jen během konání nějaké veřejné akce v Městských sadech.[4]

Pohled na stranu fary

Kostel s farou je ranou stavbou významného berlínského architekta a spoluzakladatele Bauhausu Otto Bartninga. Je ukázkou elegantní modernistické sakrální stavby s minimem dekorativních prvků, spojující budovu kostela a fary v jeden objekt. Toto bylo na svou dobu velice pokrokové řešení. Obdobná, ekonomicky výhodná řešení, můžeme najít i u Bartningových kostelů v Německu, ale také v Česku u evangelického kostela v Novém Městě pod Smrkem, se kterým se pojí i stejná doba vzniku a podobné ztvárnění zvonice. Autorovy kostely v Německu jsou chráněny jako architektonický celek. Objekt kraslického kostela je i výrazným krajinotvorným prvkem.[5] Kostel je jednolodní sakrální stavba s předsazenou předsíní. Loď je zakončena příčně orientovanou budovou fary. K průčelí s hlavním vchodem je z boku přistavena štíhlá, 25 metrů vysoká, hranolová zvonice, zakončena otevřeným ochozem. Vysoké pilíře na ochozu nesou polygonální jehlanovitou střechu. V horní části zvonice se nacházejí dvojice úzkých vertikálních oken. Ve stěnách lodi jsou řady obdélných oken, lemovaných šambránami. Loď kryje sedlová střecha. Na severozápadě navazuje na kostel příčně umístěná budova fary na obdélném půdorysu. Severní průčelí fary je členěno mělkým rizalitem s hlavním vstupem krytým drobnou stříškou a třemi okny osvětlujícími prostor schodiště. Po stranách jsou pak v přízemí dvě obdélná okna. Boční stěny člení dvě okenní osy v obou patrech na severovýchodě, na jihozápadě pak tři v přízemí a dvě v patře. Jihozápadní stěnu fary navíc prolamují čtyři okna a jedny dveře do suterénu, který je zde z důvodu sklonu svahu v úrovni terénu. Fara je zastřešena polovalbovou střechou. Přístup do kostela zajišťuje dvojice jednoramenných schodišť. První schodiště vyrovnává výškový rozdíl mezi úrovní komunikace a terasy ohrazené původním kovovým zábradlím. K samotnému vchodu vede drobnější schodiště. Kostel se nachází na kopci a proto byla v souvislosti s jeho výstavbou zhotovena také další schodiště v jeho blízkém okolí.[2][5]