Evangelický kostel (Janské Lázně)
Evangelický kostel v Janských Lázních se nachází na Černohorské ulici, východně od centra města. Jedná se o kostel kazatelské stanice trutnovského sboru Českobratrské církve evangelické. Kostel není památkově chráněn.
| Evangelický kostel v Janských Lázních | |
|---|---|
 Evangelický kostel v Janských Lázních. | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Královéhradecký |
| Okres | Trutnov |
| Obec | Janské Lázně |
| Souřadnice | 50°37′50,01″ s. š., 15°46′40,08″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | českobratrská evangelická |
| Seniorát | královéhradecký |
| Sbor | Trutnov |
| Status | kostel kazatelské stanice Janské Lázně |
| Užívání | podle ohlášení |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | novogotika |
| Další informace | |
| Adresa | ul. Černohorská, Janské Lázně |
| Ulice | Černohorská |
| Oficiální web | http://trutnov.evangnet.cz/kazatelska-stanice-janske-lazne/ |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
Kazatelská stanice vznikla v Janských Lázních v 19. století a původně byla součástí evangelického sboru augsburského vyznání v Heřmanových Sejfech. Ve druhé polovině 19. století se v Janských Lázních velmi rozvíjelo lázeňství, což s sebou neslo potřebu, aby zde evangelíci měli důstojné místo pro bohoslužby. Poté, co došlo ke zrovnoprávnění evangelíků s katolíky (císařským patentem v roce 1861), začala se plánovat stavba kostela. V letech 1872–1879 proběhla výstavba. Vznikla jednolodní stavba v pseudogotickém stylu s výraznou věží nad vstupním průčelím. Evangelický farář z Heřmanových Sejfů, Jan Kupka, také nechal v sousedství kostela postavit dům, kam se chtěl uchýlit na odpočinek, a kde by také zčásti nacházeli ubytování lázeňští hosté. Po odsunu německojazyčného obyvatelstva po roce 1945 byl kostel předán do majetku Českobratrské církve evangelické. Janské Lázně se staly kazatelskou stanicí sboru v Trutnově, sbor v Heřmanových Sejfech zcela zanikl.
Architektonická podoba
Kostel je jednolodní novogotická stavba respektující osu Černohorské ulice. Presbytář je tedy umístěn západním směrem s mírným vychýlením k severu. Vstupnímu průčelí je předsazena užší čtverhranná věž, která v nejvyšším patře přechází do tvaru osmihranu. Zúžený presbytář je trojboce uzavřen. Presbytář je sklenutý novogotickou hvězdicovitou klenbou, kostelní loď je plochostropá.