Evaň
Obec Evaň se nachází v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. V obci žije 289[1] obyvatel.
Evaň | |
---|---|
Ulice | |
Lokalita | |
Status | obec |
LAU 2 (obec) | CZ0423 564834 |
Pověřená obec | Libochovice |
Obec s rozšířenou působností | Lovosice |
Okres (LAU 1) | Litoměřice (CZ0423) |
Kraj (NUTS 3) | Ústecký (CZ042) |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 50°23′3″ s. š., 14°1′44″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 289 (2022)[1] |
Rozloha | 7,54 km² |
Nadmořská výška | 286 m n. m. |
PSČ | 411 17 |
Počet domů | 141 (2021)[2] |
Počet částí obce | 2 |
Počet k. ú. | 2 |
Počet ZSJ | 2 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Evaň 27 41002 Lovosice 2 [email protected] |
Starosta | Miloslava Vydrová |
Oficiální web: www | |
Evaň | |
Další údaje | |
Kód obce | 564834 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Název
Název vesnice je odvozen z osobního jména Evan ve významu Evanův dvůr. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: Evaň (1437), na Ewani (1495), Eywan (1528), Ewaṅ (1575), „na vsi Newani“ (1582), na Ejvani (1603, 1615), na Neywanj (1613), Eywaṅ (1654), Eywan (1787) a Evaň (1854).[3]
Historie
První písemná zmínka o Evani pochází z roku 1437. V patnáctém století vesnice patřila blíže neznámé církevní instituci. V roce 1495 byl jejím majitelem Jan ze Šelmberka se svými syny a roku 1528 ji vlastnil Jan Sezima z Ústí, jehož potomkům patřila do konce šestnáctého století. Sezimové z Ústí v roce 1575 vesnici získali do dědičného vlastnictví.[4] Roku 1597 ji od nich koupil Karel Elsnic z Elsnic, který ve vsi nejspíše založil tvrz,[5] připomínanou v písemných pramenech až během pobělohorských konfiskací v letech 1623 a 1627. Renesanční tvrz pravděpodobně stávala u hospodářského dvora.[4] Roku 1619 statek od Elsniců koupila Johanka z Hertemberka, první manželka Václava ze Šternberka.[5] Václavovi byla Evaň roku 1627 zkonfiskována a poté ji koupila Marie Maxmiliana ze Šternberka, která ji připojila k libochovickému panství. Po Mariině smrti byla Evaň převedena k Budyni nad Ohří. Tvrz v té době už nesloužila jako panské sídlo a časem beze stop zanikla.[4]
Obyvatelstvo
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 427 | 452 | 428 | 506 | 533 | 529 | 551 | 389 | 361 | 312 | 309 | 230 | 237 | 237 |
Domy | 69 | 89 | 93 | 98 | 99 | 101 | 120 | 137 | 114 | 106 | 97 | 112 | 108 | 105 |
Části obce
- Evaň
- Horka
Pamětihodnosti
- Kaplička svatého Josefa na návsi
- Socha Ecce Homo
- Náves
- Na východním okraji obce se nachází přírodní památka Evaňská rokle.
- Kaplička Panny Marie Pomocné na staré Evaňské silnici vysvěcená 30. října 1906
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Evaň, s. 532–533.
- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Evaň – tvrz, s. 114.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Libochovic, s. 32.
- Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 384, 385.
- Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 296.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Evaň na Wikimedia Commons
- Evaň v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)