Eutyrannosauria

Eutyrannosauria ("praví tyranosauři") je klad teropodních dinosaurů ze skupiny (nadčeledi) Tyrannosauroidea a kladu Pantyrannosauria. Podle definice do něj spadají vývojově vyspělí zástupci tyranosauroidů, zejména pak čeleď Tyrannosauridae a její nejbližší vývojoví příbuzní. Definice uvádí, že se jedná o nejmladšího společného předka druhů Tyrannosaurus rex a Dryptosaurus aquilunguis a všechny jejich potomky. Nespadají sem tedy zástupci čeledi Proceratosauridae, ani vývojově primitivnější pantyranosauři, jako jsou druhy Aviatyrannis jurassica z Portugalska[1], Moros intrepidus z USA[2] nebo třeba Xiongguanlong baimoensis z Číny[3]. Tento klad byl formálně stanoven v roce 2018 paleontology Rafaelem Delcourtem a Orlandem Nelsonem Grillem.[4]

Eutyrannosauria
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída (kampánmaastricht), asi před 81 až 66 miliony let
Kostra druhu Tyrannosaurus rex (exemplář Stan), zástupce kladu.
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaplazi (Reptilia)
NadřádDinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
Podřádteropodi (Theropoda)
NadčeleďTyrannosauroidea
{{{druhotné dělení}}}
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rozšíření a význam

Lebka druhu Daspletosaurus horneri, zástupce eutyranosaurů.

Eutyranosauři byli poměrně významnou a druhově rozmanitou skupinou tyranosauroidů, žijících v období svrchní křídy (asi před 81 až 66 miliony let). V současnosti je nejstarším známým zástupcem severoamerický druh Lythronax argestes (stáří až 81 milionů let)[5], ačkoliv mongolský Alectrosaurus olseni může být ještě o dva miliony let starší[6]. Dále sem kromě pravých tyranosauridů patří také dva východoamerické druhy, Appalachiosaurus montgomeriensis[7] a mnohem mladší Dryptosaurus aquilunguis[8]. Zástupci této skupiny byli rozšířeni na severních kontinentech Laurasie, především v Severní Americe a na východě Asie. Ke konci křídového období se stali nejvýznamnějšími predátory svých ekosystémů.[9]

Fosilní zuby velkých tyranosauridů byly objeveny také na ruském Dálném Východě (v oblasti povodí řeky Amur), nedaleko čínských hranic. Zatím neznámé a formálně nepopsané druhy obřích tyranosauridů tu existovaly v období pozdního maastrichtu, asi před 69 až 66 miliony let (tedy na úplném konci druhohorní éry).[10]

Kladogram

Tento kladogram vychází z práce Delcourt a Grillo, 2018. Pod číslem "1" jsou označeni zástupci čeledi tyranosauridů, tedy vývojově nejvyspělejší skupiny tyranosauroidů.

Tyrannosauroidea
Proceratosauridae

Guanlong wucaii

Proceratosaurus bradleyi

Kileskus aristotocus

Sinotyrannus kazuoensis

Yutyrannus huali

Pantyrannosauria

Aviatyrannis jurassica

Dilong paradoxus

Santanaraptor placidus

Timimus hermani

Stokesosaurus clevelandi

Juratyrant langhami

Eotyrannus lengi

Xiongguanlong baimoensis

NMV P186046 ("Australský tyranosaur")

Alectrosaurus olseni

Timurlengia euotica

Eutyrannosauria

Dryptosaurus aquilunguis

Appalachiosaurus montgomeriensis

Bistahieversor sealeyi

Odkazy

Reference

  1. https://dinosaurusblog.com/2018/06/04/zahadna-tyranosauri-babicka/
  2. https://dinosaurusblog.com/2019/02/25/moros-intrepidus/
  3. https://dinosaurusblog.com/2018/05/24/dinosaurus-z-velkeho-prusmyku/
  4. Delcourt, R.; Grillo, O. N. (2018). "Tyrannosauroids from the Southern Hemisphere: Implications for biogeography, evolution, and taxonomy". Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology. 511: 379–387. doi: 10.1016/j.palaeo.2018.09.003
  5. http://www.osel.cz/7261-dalsi-tyranosauruv-strycek.html
  6. http://www.osel.cz/9740-tajemstvi-osamoceneho-jestera.html
  7. http://www.osel.cz/9862-jester-z-appalacie.html
  8. http://www.osel.cz/9077-copeuv-drasajici-jester.html
  9. Brusatte, S. L.; et al. (2010). "Tyrannosaur paleobiology: new research on ancient exemplar organisms" (PDF). Science. 329 (5998): 1481–1485. doi:10.1126/science.1193304.
  10. I. Y. Bolotsky, I. A. Ermatsans & Y. L. Bolotsky (2021). Tyrannosaurid remains (Dinosauria: Tyrannosauridae) from localities in Blagoveshchensk and Kundur (Amur Region, Russia) (PDF). Biota and environment of natural areas. 2021 (2): 49-70. doi: 10.37102/2782-1978_2021_2_5

Literatura

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.