Eugen Rippl

Eugen Rippl (18. listopadu 1888 Náměšť nad Oslavou[1] – 6. května 1945 Praha) byl český slavista a profesor na Německé Karlově univerzitě v Praze.[2]

Eugen Rippl
prof. Eugen Rippl
Narození18. listopadu 1888
Náměšť nad Oslavou
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí10. května 1945 (ve věku 56 let)
Praha
Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Alma materFilozofická fakulta Německé univerzity v Praze
Zkušební komise pro učitelství na středních školách Německé univerzity v Praze
Povolánípolitik a vysokoškolský učitel
Politické stranyNárodně socialistická německá dělnická strana
Sudetoněmecká strana
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Eugen Rippl se narodil v Náměšti nad Oslavou, jeho otcem byl soudní úředník. Mezi lety 1899 a 1907 vystudoval brněnské gymnázium a nastoupil na studia německého a českého jazyka do Vídně. Od roku 1908 pak studoval na německé univerzitě v Praze.[3]

Po studiu ve Vídni a Praze Eugen Rippl složil v roce 1911 zkoušku z učitelství češtiny a němčiny a doktorát z filosofie získal v roce 1918. Do roku 1921 působil jako učitel na Obchodní akademii v Olomouci. Posléze vyučoval na Obchodní akademii v Praze a také na Německé univerzitě v Praze, nejprve od roku 1929 jako soukromý docent, od roku 1933 jako běžný pracovník a od roku 1941 jako řádný profesor české a slovenské filologie.[3]

Rippel zpočátku byl členem Sudetoněmecké strany (SdP) a po jejím rozpuštění se stal členem NSDAP (do strany vstoupil v dubnu 1939). Během druhé světové války vedl Institut pro český jazyk a literaturu Nadace Reinharda Heydricha. V roce 1943 sepsal článek "Žid a židovská otázka v moderní české literatuře", který byl publikován v knize Weltkampf.[4]

Ve svých vědeckých pracích věnoval zvláštní pozornost studiím moderních dialektů a jeho poznatky byly relevantní pro studium nestandardních jazykových výrazů. Byl vydavatelem německých antologií české literatury a odborných časopisů Slavistische Schulblätter a Slawischen Rundschau. Od roku 1937 byl Eugen Rippl členem České společnosti věd.

V noci z 5. na 6. května 1945[3] spáchal společně se svojí ženou Annou sebevraždu otravou svítiplynem ve svém bytě v Praze v Lodecké ulici čp. 2. Oba byli 12. května 1945 pohřbeni na Olšanském hřbitově v Praze.

Dílo
  • Zum Wortschatz des tschechischen Rotwelsch, 1926
  • Beiträge zur tschechischen Sondersprachkunde, 1929.
  • Das alttschechische Leben des heilign Franziskus von Assisi nach einer Olmützer Handschrift aus den Jahr 1421 (Staročeský život sv. Františka z Assisi po olomouckém rukopise z roku 1421), 1931.
  • Tschechisch im Alltag (Čeština v každodenním životě), 1937.
  • Die Soldatensprache der Deutschen im ehemaligen tschechoslowakischen Heer (Vojenský jazyk Němců v bývalé československé armádě), 1943.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eugen Rippl na německé Wikipedii.

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Náměšť nad Oslavou
  2. Bibliografie dějin českých zemí [online]. Praha: Česká akademie věd [cit. 2019-01-11]. Dostupné online.
  3. NĚMCOVÁ, Alena. „Ostforschung“ na pražské Německé univerzitě v letech 1938- 1945 a nové obory ve světle disertačních prací obhájených na filozofické fakultě Německé univerzity v Praze 1938- 1945. Praha, 2012 [cit. 2019-01-11]. 87 s. Diplomová práce. Ústav českých dějin - Filozofická fakulta - Univerzita Karlova. Vedoucí práce Michal Svatoš. s. 68–69. Dostupné online.
  4. Ernst Klee: Slovníček osob ve třetí říši, Frankfurt nad Mohanem 2007, s. 498f.

Literatura
  • Životopisná encyklopedie o dějinách českých zemí , svazek III, vydal Ferdinand Seibt, Hans Lemberg a Helmut Slapnička v rámci Collegium Carolinum, Mnichov 2000, str. 475 a 476.
  • Sudety. Čechy Morava Slezsko,1990, str. 203 f.
  • Rippl, Eugen (1888–1945), Slavista. In: ÖBL 1815–1950, svazek 9 (Lfg 42, 1985), s. 174.
  • Masarykův slovník naučný, 6.
  • Prager Nachrichten, 1974, č. 2, s. 14.
  • Olmützer Blätter 20, 1972, s. 106.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.