Ernst Troeltsch

Narodil se v Haunstettenu. Vystudoval teologii a dějiny náboženství v Göttingenu, Erlangenu a Berlíně. Po ukončení studií začíná působit nejdříve krátce v Göttingenu a Bonnu, načež až do roku 1915 působil v Heidelbergu. Poté působil v pozici profesora teologie na univerzitě v Berlíně.

Troeltsch vychází z prostředí liberální teologie. Podle Troeltsche je náboženství něco, co nelze vyvodit z jiného pojmu a je těsně spjato s lidskou kulturou. Křesťanství sice hodnotí kladněji než ostatní náboženství, ale podle Troeltsche křesťanství pořád zůstává „pouze“ náboženstvím. Je každého osobní věc, které náboženství si zvolí.

Byl jedním z čelných představitelů tzv. Religionsgeschichtliche Schule (Škola dějin náboženství). Tato skupina vznikla v Německu na konci 19. století a měla velký význam ve formování studia náboženství. Snažila se mimo jiné o prokázání ovlivnění textů Starého a Nového zákona jinými starověkými náboženstvími.

Dalším významný okruhem, do kterého Troeltsch zasáhl, je sociologie náboženství. Ve své knize Die Soziallehren der christlichen Kirchen und Gruppen z roku 1912 se snaží rozebrat sociální učení církví a náboženských skupin. Podle Troeltsche náboženská skupina vznikne kolem charismatické osoby. Jakmile se počet osob ve skupině zvyšuje, nastává problém organizace a předávání autentického učení svého vůdce. Proto se jeho myšlenky začínají zaznamenávat a vznikají tak náboženské spisy. V další fázi vznikají instituce, které se ve snaze udržet si své sociální postavení ve společnosti přizpůsobují okolnímu světu.

Vernunft und Offenbarung bei J. Gerhard und Melanchthon, 1891
Die Absolutheit des Christentums und die Religionsgeschichte, 1902
Das Historische in Kants Religionsphilosophie, 1904
Die Bedeutung der Geschichtlichkeit Jesu für den Glauben, 1911
Augustin, die christliche Antike und das Mittelalter, 1915
Psychologie und Erkenntnistheorie in der Religionswissenschaft, 1922
Gesammelte Schriften I-IV, 1912-1925

česky
Z dějin evropského ducha, 1934