Král duchů (Goethe)

Balada vznikla na námět staré dánské pověsti o králi elfů. V dánštině totiž Ellerkonge (či Elverkonge) znamená král elfů, avšak německý název Erlkönig bychom přeložili buďto jako král duchů nebo král olší (die Erle = olše). Tento nepřesný překlad vznikl právě záměnou dánské slova Eller za německé podstatné jméno Erle.

Goethe se inspiroval příhodou, která se mu přihodila během jeho pobytu v Jeně, kdy jedné noci přispěchal na koni sedlák z vedlejší vsi Kunitz k jenské univerzitě s nemocným synem. Již v průběhu 19. století byl vystavěn ku připomínce vzniku této balady pomník mezi městskou částí Kunitz a Wenigenjena. Dle místní tradice měla být báseň sepsána v hostinci Grüne Tanne. Faktem je, že Goethe tento hostinec mezi listopadem 1817 a květnem 1818 takřka denně navštěvoval.[2]

Malba Moritze von Schwinda (kolem 1830)

Pomník v Jeně z rpku 1891

Ilustrace od Alberta Sternera (kolem roku 1910)

Pro německé literární období Sturm und Drang jsou typické zejména milostné balady, ale Goethe zde vytvořil jako první baladu s námětem přírodních magických sil. V této baladě přichází poprvé na scénu projev nevědomí a pocity duše. Zde je vidět mezník mezi doznívající literaturou osvícenství a nově přicházející Goethovou epochou. Jako připomínku osvícenské doby zastává v baladě postava otce, postava dítěte je už poté naproti tomu schopna přijímat vjemy přírody a nadpřirozených sil. Toto vzájemné postavení dvou rozdílně vnímajících postav dále rozvine např. Novalis.

Vedle balady zpracovává téma nadpřirozena i pohádka, která je spíše přenášena lidovou slovesností, avšak může být i uměle vytvořena. Goethe se jako první zabýval skloubením nevědomí a nadpřirozena.[3]

Jedná se o příběh chlapce s jeho otcem, kteří jedou na koni temnou nocí černým lesem – míru tajuplnosti dané situace stupňuje fráze „durch Nacht und Wind“, která poukazuje na stav počasí (černočerná noc s větrem, který vyluzuje všemožné zvuky). Celý děj se točí kolem chlapce, který se při jízdě rozhlíží a zahlédne jakousi mlhavou postavu, která mu připomíná mystickou postavu krále duchů. Postava na něj z dálky promlouvá.

První setkání s postavou je velmi krátké. Chlapec ji z koně jen mžikem oka zahlédne a dostane strach. Po otázce jeho otce, proč má tak ustrašený výraz, odpoví, že někoho viděl a že má strach. Otec na to v klidu řekne, že to byl jen cár mlhy, že je vše v pořádku.

Podruhé začne tajemná postava promlouvat na chlapce. Pobízí ho, ať s ní odejde, slibuje mu, že s ním bude hrát pěkné hry a že ho vezme na pláž s květinami za jeho matkou s krásnými šaty. Chlapci tato promluva nažene ještě větší strach a opět se obrátí na otce, tentokrát s otázkou jestli ho také slyší. Otec mu odpoví, že si nemá dělat obavy, že to jen vítr si pohrává s listím.

Třetí setkání začne opět král duchů. Tentokrát mu nabízí, že by s ním mohly hrát jeho dcery, které na něj již čekají. Říká, že by mu zpívaly, tancovaly s ním a houpaly ho. Chlapcova reakce je ještě vypjatější. Ptá se otce, jestli také vidí královy dcery ve tmě před nimi. Otec odpovídá, že velmi zřetelně vidí, co je před nimi, avšak nejsou to žádné postavy, nýbrž staré hrůzně vypadající vrby.

Napočtvrté je král duchů už velmi nedočkavý. Za každou cenu chce mít malého chlapce u sebe. Říká, že se mu líbí, že ho vábí jeho hezká postava a pokud nebude svolný s ním odejít, použije násilí. Chlapec z plna hrdla panicky křičí na otce, že už se po něm král duchů natahuje. Nakonec vyřkne větu „Erlkönig hat mir ein Leids getan.“, která znamená, že mu král duchů nějakým způsobem ublížil. Tato věta danou akcí dostane čtenáře do ještě větší pozornosti.

S poslední slokou nastává zklidnění tempa. Žádná z postav již nemluví – je ticho. Sloka říká, že se otec snaží co nejrychleji dostat do cíle jejich cesty (nejspíše do nějakého dvorce), avšak chlapec mu v blíže nespecifikovaných okolností umírá v náručí. Při dosažení dvorce je již chlapec mrtvý.

Chlapec s největší pravděpodobností trpěl nějakou nemocí, pod jejímž nátlakem v básni popisované chvíli umírá.^[zdroj?] Postavy krále duchů a jeho dcer jsou spíše výplodem jeho fantazie (možná halucinací).^[zdroj?]

Při sjezdu 55. psychoterapeutů v Lindau z roku 2005, byla tato báseň použita pro nastínění možné krutosti snů, které se zdají obětem sexuálních deliktů. Podle prof. Dr. Luise Reddemannové by mělo jít o homosexuálního pedofilního násilníka. Pachatel, který se schovává za postavu otce i tajemné postavy, by měl podle Reddemannové mít poruchu rozdvojené osobnosti.[5]

• Jako jméno pro sérii aut si název Erlkönig vybrala automobilka BMW.