Eritrea (1936)

Eritrea byla šalupa Italského královského námořnictva. Ve službě v italském námořnictvu byla v letech 1937–1948. Účastnila se druhé světové války.[1] Dne 12. února 1948 byla v rámci reparací předána Francii a do francouzského námořnictva byla zařazena jako avízo Francis Garnier (A04, F730). Vyřazena byla roku 1966.[2]

Základní údaje
Typ: šalupa
Uživatelé: Regia Marina
Francouzské námořnictvo
Jméno podle: Eritrea
Zahájení stavby: červenec 1935
Spuštěna na vodu: 28. září 1936
Uvedena do služby: 10. února 1937
Osud: vyřazena 1966
Následovník: Diana
Takticko-technická data
Výtlak: 2165 t (na hladině)
3068 t (pod hladinou)[1]
Délka: 87 m (mezi svislicemi)
96,9 m (max.)
Šířka: 13,3 m
Ponor: 4,7 m
Pohon: 2 diesely, 2 diesel-generátory
2 elektromotory, 2 lodní šrouby
7800 + 1300 hp
Rychlost: 20 uzlů
Dosah: 6950 nám. mil při 11,8 uzlech
Posádka: 234
Výzbroj: 4× 120mm kanón (2×2)
2× 40mm kanón (2×1)
4× 13,2mm kulomet (2×2)
Operační nasazení
Služba u: 1937–1948 (Itálie)
1948–1966 (Francie)
Nasazení: druhá světová válka

Stavba

Eritrea se 14. září 1943 vzdává Spojencům

Plavidlo bylo objednáno pro službu v koloniích a jako eskortní loď v době války. Jeho stavba byla objednána 8. května 1935 u italské loděnice Cantieri di Castellamare di Stabia.[1] Stavba byla zahájena v červenci 1935, na vodu byla ponorka spuštěna 28. září 1936 a do služby byla přijata 10. února 1937.[3] Původně plánovaná stavba sesterské lodě Etiopia se neuskutečnila.[1]

Konstrukce

Francis Garnier (F730, ex Eritrea)

Výzbroj představovaly čtyři 120mm kanóny ve dvoudělových věžích, dva 40mm kanóny a čtyři 13,2mm kulomety. V případě potřeby šalupa mohla sloužit i ke kladení min. Nejvyšší rychlost dosahovala 20 uzlů.[1] Pohonný systém tvořily dva diesely FIAT o výkonu 7800 hp, dva diesel-generátory a dva elektromotory Marelli o výkonu 1300 hp. Lodní šrouby byly dva. Dosah byl 6950 námořních mil při rychlosti 11,8 uzlů s využitím elektromotorů a 5000 námořních mil při plavbě rychlostí 15,3 uzlu s využitím dieselů.[3]

Modifikace

V letech 1940–1941 byly 40mm kanóny nahrazeny čtyřmi 37mm kanóny.[1]

Odkazy

Reference

  1. GARDINER, Robert. Conway's All the World's Fighting Ships, 1906–1921. London: Conway Maritime Press, 1985. ISBN 978-0-85177-245-5. S. 316. (anglicky)
  2. FRANCIS GARNIER 1st class aviso (1937 / 1948) [online]. Navypedia.org [cit. 2021-09-21]. Dostupné online. (anglicky)
  3. ERITREA colonial sloop (1937) [online]. Navypedia.org [cit. 2021-09-21]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.