Epanastrofa

Epanastrofa (z řeckého epanastrofé – obrácení) nebo také palilogie (z řeckého palillogiá – opakování řečeného) je básnická figura, která je založena na opakování stejného slova či slovních spojení na konci jednoho a na začátku následujícího verše. Používá se rovněž v rétorice.

Já neznám jména květin

v záplavě zeleně,

jsem očarován před tím

a co mi po jméně.

A co mi po jméně,

jen klidně ulehni si

tu na mém rameně,

ať dech tvůj s mým se smísí.

Ať dech tvůj s mým se smísí,

jak voní mi tvá pleť!

Ten parfém v Paříži si

nemohu vymyslet.

(Jaroslav Seifert, 12 pantoumů o lásce, sbírka Jaro, sbohem)

Ukázka, kterou jste si přečetli, ovšem není ukázkou Epanastrofy, protože se zde pouze uplatňuje Anafora s Epiforou. Jedná se o častou chybu. Následná ukázka vystihuje Epanastrofu tak, jak má být správně.

Střela ta se zaryla v bílá ňadra,

v bílá ňadra prvního Tatařína.

(F. L. Čelakovský, dostupné na:[1])