Energetický nápoj

Energetické nápoje jsou nealkoholické nápoje, které obsahují stimulační látky, v největší míře kofein a taurin. Mohou také obsahovat cukr či umělá sladidla, bylinné výtažky a aminokyseliny. Energetická hodnota těchto nápojů není vysoká v porovnání s energeticky hodnotnou stravou[1], například jedno 330 ml balení Red Bullu obsahuje 636,6 kJ[2], přičemž 100 g mléčné čokolády obsahuje 2210 kJ a 100 g hořké čokolády na vaření od domácího výrobce Figaro 2135 kJ.[zdroj?] Hlavním efektem energetického nápoje tedy není jeho energetická hodnota, ale stimulační dopady účinné látky na centrální nervovou soustavu, které vedou ke zvýšení pozornosti a nárůstu mentální a fyzické výkonnosti. Proto také energetický nápoj často obsahuje pomocné látky, které zintenzivňují efekt látky hlavní.[3]

Složení

Energetické nápoje všeobecně obsahují kofein, B-vitamíny a rostlinné výtažky. Dalšími běžně užívanými složkami je sycená či nesycená voda, guarana, yerba maté, taurin, ženšen, inositol, glukuronolakton či maltodextrin. Obsah cukru je u jednotlivých produktů velmi proměnlivý, některé nápoje užívají umělá sladidla.

Účinky

Těžiště účinku energetických nápojů leží v obsahu kofeinu a cukru, případně i v synergii těchto dvou látek. Pro významný účinek ostatních složek neexistují přesvědčivé vědecké důkazy.[4]

Nežádoucí účinky na zdraví

Zdravotní rizika plynou hlavně z obsahu kofeinu a cukru. Kofein způsobuje dehydrataci, po odeznění účinku psychický a fyzický útlum, vysoké dávky narušují koncentraci. Nicméně, maximální možný obsah kofeinu ve 100 ml nápoje je menší než v kávě typu espresso. Nadměrný přísun cukru vede také k řadě onemocnění. Některé nápoje jsou slazeny umělými sladidly, zejména aspartamem, jehož zdravotní riziko je v současnosti předmětem diskuse. Taurin, další často přidávanou látku, si lidské tělo dokáže v dostatečném množství syntetizovat samo, jeho konzumace tak nepřináší žádné pozitivní efekty, ale nezdá se, že by přinášela nějaké negativní. Některé nápoje jsou obohaceny o vitamíny a minerály, proto jejich pití může být zdravější než pití kávy, a to i s ohledem na to, že při pití energetického nápoje dochází k nižší dehydrataci vzhledem k všeobecně nižšímu obsahu kofeinu a velkému podílu vody v nápoji. Ovšem pokud je voda perlivá, může způsobit podráždění žaludeční sliznice. Jako všechny v chemickém slova smyslu kyselé nápoje s obsahem cukru, energetické nápoje přispívají k tvorbě zubního kazu.[5] Kombinují cukr s kyselými složkami obsaženými v nápoji. Například sportovci, kteří většinou konzumují nápoj v době, kdy jsou vyčerpaní a vyprahlí a jejich sliny nemohou zuby chránit. Je proto lepší si po vypití nápoje vypláchnout ústa vodou.[6][7][8][9][10]

Tyto nápoje bývají často kombinovány s alkoholem. Taková kombinace je ještě nebezpečnější než samotný alkohol (Marczinski a Fillmore, 2014). To lze částečně vysvětlovat skutečností, že kombinace energetických nápojů s alkoholem snižuje subjektivní pocit opilosti. Dalším důležitým faktorem je skutečnost, že budivý efekt kofeinu oddálí ospalost při intoxikaci alkoholem. To prodlužuje dobu pití alkoholu. Často pak dochází, zvláště u mladších osob, k pití v tazích. Současně se zvyšuje riziko dopravní nehody, rizikového sexuálního či jinak nebezpečného chování a srdečních komplikací. Při kombinaci alkoholických nápojů s energetickými se rychleji rozvíjí závislost na alkoholu. Časté pití energetických nápojů je také spojeno s vyšším rizikem užívání léků a ilegálních drog.

Zvláště nebezpečné jsou energetické nápoje pro dospívající. Výzkum v roce 2014 zjistil, že konzumace jednoho či více energetických nápojů denně je u dospívajících spojena s častějšími poruchami chování, spánku a exekutivních funkcí (tj. např. schopnost plánovat, rozhodovat se a řešit problémy). Není jasné, zda porucha exekutivních funkcí byla vyvolána toxicky nebo to byl následek spánkové deprivace po vysokých dávkách kofeinu.

Riziko přináší i samotná intoxikace kofeinem, neboť kofeinu je většinou v energetických nápojích podstatně více než např. v kolových nápojích či limonádách. To ohrožuje srdce samo o sobě a zvláště v kombinaci se stimulačními drogami nebo alkoholem. Ohroženy jsou především osoby se srdečním onemocněním nebo vysokým krevním tlakem. Vysoká hladina kofeinu také vede k poruchám spánku a někdy i k úzkostným stavům. U disponovaných jedinců dochází ke zvýšení rizika migrény. Po odeznění intoxikace se naopak objevuje útlum a apatie, což je nebezpečné zejména pro řidiče a pracovníky v rizikových zaměstnáních.

V roce 2012 byla popsána smrt mladého muže po požití kombinace energetických nápojů a syntetické drogy MDMA (extáze). Díky nízkému pH a vysokému obsahu cukru mohou energetické nápoje poškozovat zubní sklovinu a sliznice. Jsou také nebezpečné pro diabetiky a existují těžko předvídatelné interakce s léky.

Energetické nápoje nejsou vhodné v těhotenství a během kojení. Mohou také vyvolat alergické reakce (byla popsána anafylaxe vyvolaná syntetickým taurinem v energetickém nápoji, ačkoli taurin v potravě alergickou reakci nevyvolával).

Některé energetické nápoje prodávané v ČR

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Energy drink na anglické Wikipedii.

  1. HEIDEMANN, Merle; URQUHART, Gerald. A can of bull? Do energy drinks really provide a source of energy? [PDF online]. Buffalo, New York: National Center for Case Study Teaching in Science, 2005-06-20 [cit. 2009-07-29]. S. 2. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-17. (anglicky)
  2. Oficiální stránka Red Bull http://energydrink.redbull.com/calories-and-nutrition-facts Archivováno 31. 5. 2013 na Wayback Machine
  3. SIMON, Michele; MOSHER, James. Alcohol, Energy Drinks, and Youth: A Dangerous Mix [PDF online]. San Rafael, California: Marin Institute, 2007 [cit. 2009-07-29]. S. 9, 11. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-21. (anglicky)
  4. http://www.nytimes.com/2013/01/02/health/scant-proof-is-found-to-back-up-claims-by-energy-drinks.html?_r=0
  5. Energetické nápoje ničí sklovinu, ohrožují hlavně mladistvé
  6. Energetické nápoje síly příliš neobnoví. napoje.gastronews.cz [online]. [cit. 2012-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-28.
  7. Lékaři opět varují před účinky energetických nápojů. www.vodarenstvi.cz [online]. [cit. 2012-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
  8. Doporučení Krajské hygienické stanice v Praze - Energetické nápoje. khsstc.cz [online]. [cit. 2012-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
  9. Bezpečnost potravin: energetické nápoje - stanovení limitu kofeinu 320 mg/l[nedostupný zdroj]
  10. Temná stránka energetických nápojů – kvůli dočasnému povzbuzení riskujete zdraví. www.naturalmagic.cz [online]. [cit. 2012-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
  11. Baník má svůj drink. FC Baník Ostrava [online]. 2019-09-12 [cit. 2020-09-20]. Dostupné online.

Literatura

  • Arria AM, Caldeira KM, Kasperski SJ, O'Grady KE, Vincent KB, Griffiths RR, Wish ED. Increased alcohol consumption, nonmedical prescription drug use, and illicit drug use are associated with energy drink consumption among college students. J Addict Med. 2010; 4(2):74–80.
  • Arria AM, Caldeira KM, Kasperski SJ, Vincent KB, Griffiths RR, O'Grady KE. Possible underlying mechanisms explaining these observations are highlighted in this review. Alcohol Clin Exp Res. 2011; 35(2):365-75.
  • Cavalcanti AL, Costa Oliveira M, Florentino VG, dos Santos JA, Vieira FF, Cavalcanti CL. Short communication: In vitro assessment of erosive potential of energy drinks. Eur Arch Paediatr Dent. 2010; 11(5):253-5.
  • Goldfarb M, Tellier C, Thanassoulis G. Review of published cases of adverse cardiovascular events after ingestion of energy drinks. Am J Cardiol. 2014; 113(1):168-72.
  • Guilbeau JR. Health risks of energy drinks: what nurses and consumers need to know. Nurs Womens Health. 2012; 16(5):423-8.
  • Hanan Israelit S, Strizevsky A, Raviv B. ST elevation myocardial infarction in a young patientafter ingestion of caffeinated energy drink and ecstasy. World J Emerg Med. 2012; 3(4):305-7.
  • Kütner D. Češi pijí stále více energetických nápojů. Publikováno, 27.4.2011, citováno podle zpravy.e15.cz.
  • Lee SE, Lee SY, Jo EJ, Kim MY, Yang MS, Chang YS, Kim SH. A case of taurine-containing drink induced anaphylaxis. Asia Pac Allergy. 2013; 3(1):70-3.
  • Marczinski CA. Can energy drinks increase the desire for more alcohol? Adv Nutr. 2015; 6(1):96-101.
  • Marczinski CA, Fillmore MT. Energy drinks mixed with alcohol: what are the risks? Nutr Rev. 2014; 72 Suppl 1:98-107.
  • Nordt SP, Vilke GM, Clark RF, Lee Cantrell F, Chan TC, Galinato M, Nguyen V, Castillo EM. Energy drink use and adverse effects among emergency department patients. J Community Health. 2012; 37(5):976-81.
  • Pinto SC, Bandeca MC, Silva CN, Cavassim R, Borges AH, Sampaio JE. Erosive potential of energy drinks on the dentine surface. BMC Res Notes. 2013; 6:67.
  • Trapp GS, Allen K, O'Sullivan TA, Robinson M, Jacoby P, Oddy WH. Energy drink consumption is associated with anxiety in Australian young adult males. Depress Anxiety. 2014; 31(5):420-8.
  • Van Batenburg-Eddes T, Lee NC, Weeda WD, Krabbendam L, Huizinga M. The potential adverse effect of energy drinks on executive functions in early adolescence. Front Psychol. 2014; 5:457.
  • Wiklund U, Karlsson M, Oström M, Messner T. Influence of energy drinks and alcohol on post-exercise heart rate recovery and heart rate variability. Clin Physiol Funct Imaging. 2009; 29(1):74-80.
  • Woolsey CL, Jacobson BH, Williams RD Jr, Barry AE, Davidson RT, Evans MW Jr, Beck NC. A comparison of the combined-use of alcohol & energy drinks to alcohol-only on high-risk drinking and driving behaviors. Subst Use Misuse. 2015; 50(1):1-7.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.