Energetická koncepce

Energetická koncepce nebo energetická politika je způsob, kterým se daný subjekt (často vláda) rozhodl řešit otázky energetického rozvoje včetně výroby, distribuce a spotřeby energie. Atributy energetické politiky mohou zahrnovat právní předpisy, mezinárodní smlouvy, pobídky k investicím, pokyny pro úsporu energie, zdanění a další techniky veřejné politiky. Energie je klíčovou součástí moderních ekonomik. Fungující ekonomika vyžaduje nejen pracovní sílu a kapitál, ale také energii pro výrobní procesy, dopravu, komunikaci[ujasnit], zemědělství a další. Zdroje energie se měří v různých fyzických jednotkách: kapalná paliva v barelech nebo galonech, zemní plyn v krychlových stopách, uhlí v krátkých tunách a elektřina v kilowattech a kilowatthodinách.

Pro řešení otázek globálního oteplování a změny klimatu má největší význam implementace ekoenergetické politiky na celosvětové úrovni. Využití sociálních věd k získání sondy do chování spotřebitelů energie může tvůrcům politik umožnit lépe rozhodovat o dalších možnostech klimatu a energetiky. To by mohlo usnadnit efektivnější využití energie, komercializaci energie z obnovitelných zdrojů a snížení emisí uhlíku.[1] Přístup k energii je také zásadní pro základní sociální potřeby, jako je osvětlení, topení, vaření a zdravotní péči. Výsledkem je, že cena energie má přímý dopad na pracovní místa, ekonomickou produktivitu a hospodářskou soutěž (konkurenceschopnost) podniků a náklady na zboží a služby.

Soukromá energetická politika (koncepce)

Termín "soukromá energetická politika" označuje přístup soukromé společnosti k energii. V roce 2019 se některé firmy „zavázaly stanovit cíle v oblasti klimatu ve svých provozovnách a hodnotových řetězcích v souladu s omezením globálního nárůstu teploty na 1,5 °C nad předindustriální úrovní a dosažení čistých nulových emisí nejpozději do roku 2050“.[2]

Státní energetická koncepce

Energetická koncepce České republiky

Státní energetická koncepce (dále SEK)[3] je v ČR definována v § 3 zákona 406/2000 Sb. o hospodaření s energií.[4]. SEK vyjadřuje "cíle státu v nakládání s energií v souladu se zásadami trvale udržitelného rozvoje, zajištěním bezpečnosti dodávek energie, konkurenceschopnosti hospodářství a sociální přijatelnosti pro obyvatelstvo" Je přijímána na období 25 let. SEK schvaluje na návrh Ministerstva průmyslu a obchodu vláda, naposledy v roce 2015.[3]

Koncepce samotná má 145 stran, spolu s dalšími pěti dokumenty cca 1 000 stran. V tomto článku jsou tedy uvedeny jen vybrané, často diskutované body.

Mezi hlavní cíle Koncepce patří "ponechat společnost ČEPS, a.s. ve výhradním vlastnictví státu a zachovat dominantní vliv státu ve společnosti ČEZ, a.s.". (Podle rozhodnutí městského soudu v Praze je však tato pasáž v rozporu se zákonem).[5]

Ve vztahu k jaderné energetice koncepce uvádí: "Jaderná energie by dlouhodobě mohla přesáhnout 50% podíl na výrobě elektřiny a nahradit tak významnou část uhelných zdrojů. Současně je žádoucí, aby se začala významněji využívat část produkované tepelné energie z jaderných zdrojů k vytápění větších městských aglomerací." (str. 14)

Cíle pro obnovitelné zdroje energie
  • Podporovat rozvoj obnovitelných zdrojů podle ekonomických možností a v souladu s přírodními podmínkami,
  • využít potenciálu biomasy, větrné energie a solární energie na střechách,
  • zajištění přednostního využití cíleně pěstované biomasy pro domácí subjekty,
  • zdroje pro podporu OZE zajišťovat zejména z energetických daní a poplatků a povinných plateb,
  • zajistit flexibilitu, maximálně zjednodušit administrativu, zajistit v maximální možné míře integraci, dlouhodobě garantovat co nejrychlejší atd. atp.
Cíle pro jadernou energetiku
  • prezentovat JE jako jeden z pilířů výroby elektřiny s cílovým podílem 50% na výrobě elektřiny a maximalizací dodávek tepla z jaderných elektráren,
  • podpořit a urychlit přípravu a realizaci nových jaderných bloků ve stávajících lokalitách,
  • prodloužení životnosti elektrárny Dukovany až na 60 let, bude-li to možné,
  • určit podmínky pro provoz úložišť radioaktivního odpadu (rozhodnutí o úložišti do roku 2025),
  • vybrat další vhodné lokality pro rozvoj jaderné energetiky.

Koncepce byla podrobena formálnímu posouzení vlivu na životní prostředí SEA (z anglického strategic environmental assessment) podle zákona č. 100/2001 Sb., proběhla oponentura a připomínky byly vypořádány. Zohlednění podmínek ze stanoviska SEA a způsob vypořádání připomínek jsou uvedeny tamtéž.[3]

Na základě usnesení vlády je každoročně na Ministerstvu průmyslu a obchodu pro informaci členům vlády vypracována formální zpráva o plnění takzvaných nástrojů Státní energetické koncepce České republiky. Zpráva reflektuje celkem pochopitelnou snahu jejích autorů zpracovávat další podobné zprávy po zbylých dvacet let. Materiál reportuje o plnění úkolů, přičemž zdůrazňuje, že jeho účelem není nástroje upravovat či stanovovat nové, a stejně tak ani vyhodnocovat plnění celé Koncepce. Pouze popisuje aktuální situaci a trendy v energetice, včetně stavu přípravy výstavby nových jaderných zdrojů v ČR. Zpráva sleduje legislativu i národní, takzvané akční plány, které údajně dále konkretizují cíle a nástroje v koncepci uvedené. V souladu s koncepcí jsou zmíněny oblasti fiskální a daňové, zahraniční politika, věda a výzkum, vlastnická práva státu k energetickým společnostem, komunikace a medializace.[6]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Energy policy na anglické Wikipedii.

  1. Robert C. Armstrong, Catherine Wolfram, Robert Gross, Nathan S. Lewis, and M.V. Ramana et al., "The Frontiers of Energy", Nature Energy, Vol 1, 11 January 2016.
  2. 87 Major Companies Lead the Way Towards a 1.5 °C Future at UN Climate Action Summit [online]. 22 September 2019 [cit. 2020-05-11]. Dostupné online. (anglicky)
  3. Státní energetická koncepce 2015
  4. Zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií
  5. Euro: Soud, ČEZ se nemusí řídit státní energetickou koncepcí. Verdikt ztíží výstavbu reaktorů, Jan Brož, 21. 6. 2019
  6. Zpráva o plnění nástrojů Státní energetické koncepce ČR, 16.1.2020

Související články

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.