Endosymbióza

Endosymbióza je symbióza (soužití) dvou druhů organismů, z nichž jeden žije uvnitř těla toho druhého, a to buď v tělesných dutinách nebo v mezibuněčném prostoru (extracelulární endosymbióza), nebo přímo v buňkách hostitele (intracelulární endosymbióza). Někteří autoři označením endosymbióza míní pouze endosymbiózu extracelulární, zatímco symbiózu intracelulární označují termínem endocytobióza, dříve též jen cytobióza.[1]

Mravenec druhu Camponotus pennsylvanicus, který má uvnitř svého těla bakterie rodu Blochmannia a Wolbachia. Ty mu pravděpodobně pomáhají trávit potravu

Termín endosymbióza pochází z řeckých slov endo (vnitřní), sym (společně) a biosis (žití). Příkladem jsou hlízkové bakterie, které fixují dusík (např. Rhizobium) a žijí v kořenech luštěnin. Podobně určité jednobuněčné řasy (tzv. zooxanthely) žijí v korálech a některé bakterie pomáhají trávit potravu např. hmyzu včetně termitů. Další bakterie jako např. enterobakterie Sodalis pomáhají hmyzu syntetizovat vitamíny. [2] Bakterie Wolbachia aktivně ovlivňuje produkci potomků hmyzu.

Někdy je endosymbióza obligátní (tzn. nemůže bez ní žít ani endosymbiont, ani hostitel), jako jsou hlubokomořští červi z rodu Riftia, které nemají střevo a potravu získávají od jejich endosymbiotických bakterií.

Někdy endosymbióza může hostiteli nebo endosymbiontovi být na obtíž (viz články symbióza a parazitismus).

Endosymbiotický původ buněčných organel

Všeobecně se má za to, že určité organely eukaryotické buňky, a to hlavně mitochondrie a plastidy (např. chloroplasty), se vyvinuly z bakteriálních endosymbiontů. Tato teorie, kterou rozvinula a popularizovala hlavně Lynn Margulis, se nazývá endosymbiotická teorie.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Endosymbiont na anglické Wikipedii.

LHOTSKÝ, Josef. Úvod do studia symbiotických interakcí mikroorganismů. Nový pohled na viry a bakterie. Praha: Academia, 2015. 208 s. ISBN 978-80-200-2480-0. S. 22–23, 30–36, aj.
PERLMUTTER, Jessamyn I.; BORDENSTEIN, Seth R. Microorganisms in the reproductive tissues of arthropods. Nature Reviews Microbiology. 2020-02, roč. 18, čís. 2, s. 97–111. Dostupné online [cit. 2021-01-10]. ISSN 1740-1526. DOI 10.1038/s41579-019-0309-z. (anglicky)

Související články

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] LHOTSKÝ, Josef. Úvod do studia symbiotických interakcí mikroorganismů. Nový pohled na viry a bakterie. Praha: Academia, 2015. 208 s. ISBN 978-80-200-2480-0. S. 22–23, 30–36, aj.

[2] PERLMUTTER, Jessamyn I.; BORDENSTEIN, Seth R. Microorganisms in the reproductive tissues of arthropods. Nature Reviews Microbiology. 2020-02, roč. 18, čís. 2, s. 97–111. Dostupné online [cit. 2021-01-10]. ISSN 1740-1526. DOI 10.1038/s41579-019-0309-z. (anglicky)