Emil Kraepelin

Emil Kraepelin (15. února 1856 – 7. října 1926) byl německý psychiatr, jeden ze zakladatelů moderní psychiatrie, konkrétně psychofarmakologie a psychiatrické genetiky. Věřil v biologické příčiny psychopatologie.

Emil Kraepelin
Rodné jméno	Emil Wilhelm Magnus Georg Kraepelin
Narození	15. února 1856 Neustrelitz
Úmrtí	7. října 1926 (ve věku 70 let) Mnichov
Příčina úmrtí	zápal plic
Místo pohřbení	Bergfriedhof
Alma mater	Lipská univerzita Juliova-Maxmiliánova univerzita ve Würzburku
Povolání	psychiatr a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatelé	Imperátorská dorpatská univerzita Erlangensko-norimberská univerzita Mnichovská univerzita Univerzita Heidelberg
Politická strana	Německá vlastenecká strana
Rodiče	Karl Kraepelin
Příbuzní	Karl Kraepelin (sourozenec)
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Byl žákem Paula Flechsiga (mimochochem hrdiny známé knihy Daniela Paula Schrebera Pamětihodnosti nervově nemocného) na Univerzitě v Lipsku.

Kraepelin zastával názor, že psychická onemocnění jsou analogií tělesných nemocí a pokusil se o jejich klasifikaci. Zavedl také dva pojmy pro označení psychotických stavů: manio-deprese a dementia praecox. První pojem se užívá dodnes, druhý byl vytlačen pojmem schizofrenie, který zavedl Eugen Bleuler.

Spolu s Aloisem Alzheimerem se podílel na objevu Alzheimerovy choroby a její neurologické podstaty.