Emanuele Bazzanella

Působil jako kooperátor a gymnaziální profesor v Trentu.[1] Vystudoval gymnázium v Trentu a od roku 1861 studoval na teologickém semináři v Trentu. 10. července 1864 byl vysvěcen na kněze. Nastoupil dráhu duchovního. Nejprve po tři měsíce působil coby kooperátor v obci Ospedaletto, pak po tři roky na faře v regionu Primör. 30. listopadu 1867 převzal v Trentu redakci italského katolického listu Voce cattolica, který byl politicky vlivným periodikem v jižním Tyrolsku. Po patnáct let až do prosince 1882 vedl redakci tohoto listu. Zároveň působil jako profesor latiny a řečtiny na arcibiskupském chlapeckém semináři v Trentu. Od ledna 1883 se výlučně věnoval pedagogické dráze.[2]

Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách roku 1885 za kurii venkovských obcí v Tyrolsku, obvod Trento, Borgo atd. Slib složil 28. září 1885. Mandát obhájil ve volbách roku 1891, volbách roku 1897 a volbách roku 1901.[5] Ve volebním období 1885–1891 se uvádí jako Dr. Emanuel Bazzanella, gymnaziální profesor, bytem Trento.[6]

Na Říšské radě se po volbách v roce 1885 uvádí jako člen konzervativního Hohenwartova klubu.[7] Patřil mezi italské katolicko národní poslance.[2] Coby člen poslaneckého Hohenwartova klubu se uvádí i po volbách roku 1891.[8] Po volbách roku 1897 je zmiňován jako italský katolický kandidát.[9] Je zachycen na fotografii, publikované v květnu 1906 (ovšem pořízené cca v roce 1904), mezi 18 členy poslaneckého klubu Italské sjednocení (Italienische Vereinigung) na Říšské radě.[10]

Zemřel 10. ledna 1927.[3][4]