Emanuel Baláš

Studoval na gymnáziu ve Valašském Meziříčí a v Novém Jičíně, potom matematiku, fyziku, filozofii přírodních věd. Po válce na filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze se věnoval studiu filozofie, národopisu a religionistiky. Po studiích začal pracovat ve Státním fotoměřičském ústavu v Praze, kde vedl od r. 1947 národopisné oddělení a po jeho včlenění do Státního památkového úřadu v Praze vedl referát ochrany památek lidové architektury. V r. 1953 přechází do ČSAV v Praze, do Ústavu pro etnografii a folkloristiku při ČSAV, kde byl dlouholetým zástupcem ředitele. Vědeckou práci zahájil studiem lidové architektury v r. 1950 a zařadil se v tomto oboru mezi přední naše i evropské badatele. Za léta shromáždil bohatý materiál o lidových stavbách v českých zemích, z něhož vytěžil řadu studií a pojednání. Zvýšenou pozornost věnoval také záchraně lidových stavebních památek. Provedl rozsáhlý vědecký průzkum o lidových stavbách na Novojičínsku. Zabýval se otázkami rozšíření polygonálních stodol[1], hrázděných a patrových domů s podvážkou ve středních Čechách a vývojem lidového stavitelství na Voticku. Napsal také články o pověrečném lékařství a zvěrolékařství na Valašsku, o valašských pověstech z Bystřicka, o lidovém řezbáři J. Randýskovi z Hrubé Lhoty a o původu moravských Valachů. Participoval na mapě památek lidového stavitelství v Atlasu československých dějin (Praha 1965).

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Emanuel Baláš

Je-li název „pohanství“ pro označení náboženství předkřesťanských Slovanů a j. nekřesťanských náboženství správný. In: Český lid, 2, č. 3 (1947), s. 53-54
Magie. In: Český lid, 2, č. 5 (1947), s. 95-96
Lidová architektura v rámci státní památkové péče. In: Český lid, 6, č.9-10 (1951), s. 214-221
Výstava modelů lidových staveb. In: Český lid, 40, č.3 (1953), s. 141-142
Theoretický a praktický význam studia lidových staveb. In: Český lid, 41 (1954), s. 145-149
Vesnické stavby v okrese Votickém. In: Český lid, 41, č.4 (1954), s. 156-168v Ochrana památek lidové architektury. In: Zpravodaj památkové péče (1955)
O záchranu vesnických stavebních památek. In: Český lid, 47, č.6 ( 1960), s. 248-252
K problematice zřízení Muzea vesnických staveb v Československu. In: Český lid, 48, č. 5 (1961), s. 212-219
Mnohoboké stodoly v indikačních skicách stabilního katastru. In: Český lid, 51, č. 1 (1964), s. 33-43
Valašský lidový umělec Josef Randýsek. In: Český lid, 51, č. 1 (1964), s.61-62v
K problému vzniku a vývoje stodoly se zvláštním zřetelem k polygonálním stodolám v českých zemích. In: Český lid, 57, č.1 (1970), s. 5-15
Mnohoboké stodoly v indikačních skicách stabilního katastru. In: Demos, 6, s. 106
Oblasti hrázděné konstrukce a patrových domů s podvážkou na Mělnicku. In: Demos, 7, s. 50
Oblast čtyřbokých zděných usedlostí na Moravském Kravařsku.

Baláš, M.: Baláš Emanuel. In: Kulturní místopis Novojičínska, Nový Jičín 1967, s.148
Vařeka J.: Emanuel Baláš (1914-1966). In: Národopisné aktuality, č. 3 (1966), s.60-61)
Mišurec Z.: Phdr. Emanuel Baláš. Život a dílo, Praha 1970
Ficek V.: Biografický slovník širšího Ostravska 1, Opava 1972
FrolecV. – Vařeka J.: Encyklopedie lidová architektura, Praha 1983, str.15
Fabián, J.: Baláš Emanuel. In: Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska, Val. Meziříčí 2000, s.8
Jeřábek,R.: Baláš Emanuel. In: Biografický slovník českých zemí, sv. 2. B-Bař, Praha 2005, s.4
Brouček, S., Jeřábek, R., Tyllner L.: Emanuel Baláš. In: Lidová kultura, Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska, Biografická část, Praha 2007, s.18