Elinor Powell

Elinor Powell (1921 Milton2005) byla afroamerická zdravotní sestra sloužící během 2. světové války, která si vzala německého válečného zajatce.

Elinor Powell
Narození1921
Milton
USA USA
Úmrtí2005 (ve věku 83–84 let)
USA USA
Povolánívšeobecná sestra
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Byla vychována v Miltonu ve státě Massachusetts, kam se přestěhovala její babička poté, co jako dopísvající dívka utekla z otroctví za pomoci Podzemní železnice.[1] Její otec sloužil v 1. světové válce, což ji později inspirovalo, aby vstoupila do americké armády jako zdravotní sestra.

V roce 1944 vstoupila do armády a dokončila základní výcvik ve Fort Huachuca v Arizoně, největší vojenské instalaci pro černé vojáky a zdravotní sestry.[2] Powell byla jedna z 300 zdravotních sester, kterým bylo dle striktních kvót dovoleno přidat se k armádním ošetřovatelským jednotkám. Pracovala jako podporučík v ošetřovatelských jednotkách americké armády umístěné v zajateckém táboře Florence v Arizoně. Měla za úkol starat se o německé vojáky, včetně Nacistů zajatých v Evropě a Severní Africe, protože černé zdravotní sestry měly až do posledního roku války zakázáno se starat se o bílé vojáky.[1] Původně tábor Florence zaměstnával bílé zdravotní sestry, ale ty byly nahrazeny černými, aby se zabránilo fraternizaci a mnoho táborů také zavedlo striktní segregační pravidla.

I přesto se Powell zamilovala do německého zajatce, Fredericka Alberta, zdravotníka Luftwafe z Vídně, zajatého v Itálii.[3] Jejich vztah byl nesmírně nebezpečný, neboť kvůli němu mohli být postaveni před vojenský soud. Elinor se s Albertem setkala v jídelně, kam byla přidělena jako kuchařka. Předtím, než byl Albert propuštěn a deportován v dubnu 1946, spolu počali syna, díky čemuž mohl Albert získat vízum a příští rok se vrátit do New Yorku, kde se vzali.[4] Poté se přestěhovali se do Bostonu, kde byli kvůli svému mezirasovému manželství diskriminováni, takže se rozhodli přestěhovat do Německa. Zde to nebylo o nic lepší, proto se vrátili do a usadili se v Connecticutu.

Albert zemřel v roce 2001, ve věku 75 let. Elinor zemřela v roce 2005, když jí bylo 85 let. Jejich dva synové, Steven a Chris se stali trumpetisty v orchestru Duke Ellington Orchestra.[1]

V roce 2018 vyšla kniha Enemies in Love (v překladu: Zamilovaní nepřátelé) od Alexis Clark, o vztahu Elinor Powell a Fredericka Alberta.[5]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elinor Powell na anglické Wikipedii.

  1. LINGE, Mary Kay. The secret romance of a black Army nurse and Nazi POW [online]. May 19, 2018. Dostupné online. (anglicky)
  2. CLARK, Alexis. The Army's First Black Nurses Were Relegated to Caring for Nazi Prisoners of War [online]. Dostupné online. (anglicky)
  3. NTREH, NII. How a 1940s black nurse married a WW II Nazi soldier against American and German views on race [online]. December 9, 2019. Dostupné online. (anglicky)
  4. FELICIANO, Ivette. 'They didn't let racism win' -- The story of an interracial couple on opposite sides of WWII [online]. June 17, 2018. Dostupné online. (anglicky)
  5. CLARK, Alexis. Enemies in love: a German POW, a black nurse, and an unlikely romance. New York, NY: [s.n.], 2018. ISBN 978-1620971864. (anglicky)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.