Elim Chan

Elim Chan zpívala v Hongkongu v dětském sboru a v šesti letech začala hrát na klavír. Bakalářský titul získala ze Smith College v Massachusetts. Následně studovala na University of Michigan, kde byla hudební ředitelkou Symfonického orchestru kampusu University of Michigan a orchestru Michigan Pops Orchestra. Zde absolvovala dirigentský program a v roce 2014 získala magisterský a doktorský titul.[3][4][5] V roce 2013 získala stipendium Bruno Waltera a v roce 2015 navštěvovala mistrovské kurzy vedené Bernardem Haitinkem v Lucernu.[6][7]

V prosinci 2014 ve věku 28 let Chan vyhrála dirigentskou soutěž Donatelly Flick. V návaznosti na vítězství v této soutěži byla jmenována asistentkou dirigenta v Londýnském symfonickém orchestru pro koncertní sezónu 2015–2016. V sezóně 2016–2017 se zapojila do stipendijního programu Dudamel Fellowship u Losangelské filharmonie.[4][8]

V roce 2018–2019 se Elim Chan stala stálou hostující dirigentkou v Královském skotském národním orchestru, kde nahradila Thomase Søndergårda.[8][9]

Od sezóny 2019–2020 je Elim Chan šéfdirigentkou Antverpského symfonického orchestru, který má stálé sídlo v Sále královny Alžběty (Koningin Elisabethzaal) v Antverpách. Chan je dnes nejmladším šéfdirigentem v historii Antverpského symfonického orchestru, kde před ní působili mimo jiné Edo de Waart a Jaap van Zweden.[1]

Kromě toho Elim Chan vystupovala jako hostující dirigentka v orchestru Mariinského divadla, Hongkongském filharmonickém orchestru, Londýnském symfonickém orchestru, Koninklijk Concertgebouworkest[10], Lucemburském filharmonickém orchestru, orchestru Philharmonia, Královském liverpoolském filharmonickém orchestru, Symfonickém orchestru frankfurtského rozhlasu, Národním orchestru v Lyonu, Rotterdamském filharmonickém orchestru, Houstonské symfonii a Hudební akademii západu.[11][12][13]

V roce 2012 v rámci projektu NAC Summer Music Institute dirigovala Orchestr národního centra umění a Orchestre de la Francophonie v Ottawě, kde spolupracovala s Pinchasem Zukermanem. Zúčastnila se Hudebního festivalu Olympus v Petrohradě a workshopů s Festivalovým orchestrem Cabrillo a Baltimorským symfonickým orchestrem (s Marin Alsop, Gerardem Schwarzem a Gustavem Meierem).[13][14]

Elim Chan je zasnoubena s nizozemským perkusionistou Dominique Vleeshouwersem, který v roce 2020 získal Nizozemskou hudební cenu (Nederlandse Muziekprijs).[15][16]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elim Chan na anglické Wikipedii.

• Internetové stránky Elim Chan
• Harrison Parrott, stránka o Elim Chan
• Antverpský symfonický orchestr jmenuje Elim Chan novou šéfdirigentkou