Eliška Rožátová

Eliška Rožátová (*12. ledna 1940 Praha) je sklářská výtvarnice a malířka. V letech 1954–1958 studovala na Střední průmyslové škole sklářské, Želený Brod a následně pokračovala na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze v ateliérech Josefa Kaplického[1] a Stanislava Libenského[2], kterou ukončila v roce 1965.[3] Poté pracovala jako výtvarnice až do roku 1970 pro Železnobrodské sklo.[4]

Eliška Rožátová
Narození12. ledna 1940
Praha
Povolánísklářská výtvarnice a malířka
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Věnovala se malbě i kresbě, vytvářela skleněné mozaiky a vitráže pro architekturu, v oblasti designového skla využívala metodu lehání skla a na své výtvory malovala.[4] Z realizací ve veřejném prostoru lze uvést abstraktní mozailu na fasádě obchodního domu Šíravan ve slovenských Michalovcích (1973),[5] spolu s Janem Fišarem realizovala prosklené stěny vládního salonku na Smíchovském nádraží (1975),[6] mozaiku Telekomunikace na domě v Jablonci nad Nisou (1978),[7] nástropní mozaiku Slunce, která byly umístěna v roce 1980 v hotelu Praha,[8] vitráž a skleněnou mozaiku pro koncertní síň Atrium (1982) v Praze či malované vitráže pro hotel Corinthia Tower taktéž v Praze.[4]

V kolektivních výstavách se objevila od roku 1967, samostatně pak vystavovala od roku 1973 kdy debutovala na výstavě Sklo v Nové síni v Praze. Její díla jsou zastoupena ve sbírkách Národní galerie v Praze, Uměleckoprůmyslového muzea, Moravské galerie Brno či v Muzeu skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou.[4]

Galerie
  • Abstraktní mozaika na obchodním domě v Michalovcích
  • Mozaika Telekomunikace v Jablonci nad Nisou

Odkazy

Reference
  1. HOLBOVÁ, Štěpánka. Osobnost pedagoga Josefa Kaplického na Vysoké škole uměleckoprůmyslové a jeho odkaz. Praha: Univerzita Karlova, 2009.
  2. Libenský Stanislav. České Kompetenční Centrum [online]. [cit. 2021-05-17]. Dostupné online.
  3. MALÝ, Zbyšek; MALÁ, Alena. Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2004. ISBN 978-80-86171-35-7. S. 96.
  4. Malý, s. 97.
  5. Mozaika | Vetřelci a volavky. www.vetrelciavolavky.cz [online]. [cit. 2021-05-17]. Dostupné online.
  6. Vládní salónek na Smíchovském nádraží. Architektura ČSR. 1976, s. 447.
  7. Mozaika "Telekomunikace" | Vetřelci a volavky. www.vetrelciavolavky.cz [online]. [cit. 2021-05-17]. Dostupné online.
  8. Slunce | Vetřelci a volavky. www.vetrelciavolavky.cz [online]. [cit. 2021-05-17]. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.