Eleonora z Viseu

Narodila se jako dcera vévody Ferdinanda z Viseu a vnučka krále Eduarda I. Infant Jan II. se s Eleonorou oženil 22. ledna 1470. Nevěstě bylo dvanáct a ženichovi patnáct let. Část dětství strávili spolu a dobře se znali. Manželovi porodila dva syny:

• Alfons (1475–1491) ~ 1490 španělská princezna Isabela (1470–1498)
• Jan (1483–1483)

Potom co se v roce 1481 Jan stal králem, tak v roce 1483 byl obviněn ze zrady a popraven Fernando II. z Braganzy manžel Isabely z Viseu, sestry Eleonory. V roce 1484 Jan osobně popravil Eleonořina staršího bratra Dioga, vůdce portugalské šlechty, který se stavěl proti králově politice.

Jan a Eleonora přežili oba své syny. Eleonora odporovala manželovu přání, aby se jeho dědicem stal jeho nemanželský syn. Obrátila se na papeže, který ji podpořil a dědicem trůnu uznal Eleonořina mladšího bratra Manuela. Král Jan zemřel v roce 1495. Když Manuel nastoupil na trůn, Eleonora se usadila v Xabregas.

Když mezi léty 1500 až 1502 neměla Eleonora ani Manuel dědice trůnu, stala se Eleanora sama dědicem trůnu. Jelikož neměla žádné děti, odmítla učinit přísahu jako dědic ve prospěch její sestry Isabely z Viseu. V roce 1502 se narodil dědic portugalského trůnu Jan III. Portugalský. Eleonora se v závěru života věnovala charitě.