El Niño – Jižní oscilace

El Niño – Jižní oscilace (ENSO) je označení pro nepravidelné periodické kolísání větrů a povrchových teplot moře v tropické oblasti východního Tichého oceánu, které ovlivňuje klima ve velké části tropů a subtropů. Fáze oteplování teploty moře je známá jako El Niño a fáze ochlazování jako La Niña. Jižní oscilace je doprovodnou atmosférickou složkou spojenou se změnou teploty moře: El Niño je doprovázeno vysokým přízemním tlakem vzduchu v tropickém západním Pacifiku a La Niña nízkým přízemním tlakem vzduchu tamtéž.[1][2][3] Obě období trvají každé několik měsíců a obvykle se objevují jednou za několik let s různou intenzitou v každém období.[4]

Index Jižní oscilace koreluje s průměrným tlakem na mořské hladině.

Obě fáze souvisejí s Walkerovou cirkulací,[5] kterou objevil Gilbert Walker na počátku dvacátého století. Walkerova cirkulace je způsobena tlakovou gradientní silou, která je výsledkem oblasti vysokého tlaku nad východním Pacifikem a systému nízkého tlaku nad Indonésií. Oslabení nebo obrácení Walkerovy cirkulace (která zahrnuje pasáty) snižuje nebo eliminuje příliv studené hlubokomořské vody, čímž vzniká El Niño, protože povrch oceánu dosahuje nadprůměrných teplot. Zvláště silná Walkerova cirkulace způsobuje jev La Niña, což vede k nižším teplotám oceánu v důsledku zvýšeného upwellingu.[6]

Mechanismy, které oscilace způsobují, jsou stále předmětem zkoumání. Extrémy oscilací tohoto klimatického jevu způsobují extrémní počasí (např. povodně a sucha) v mnoha oblastech světa. Nejvíce jsou postiženy rozvojové země závislé na zemědělství a rybolovu, zejména ty, které sousedí s Tichým oceánem.

Popis

El Niño – je klimatický jev, který pravidelně kolísá mezi třemi fázemi: neutrální, La Niña a El Niño.[7] La Niña a El Niño jsou protichůdné fáze, než nastanou dochází k určitým změnám v oceánu i atmosféře.[7]

Za normálních okolností přináší severním směrem proudící Humboldtův proud relativně studenou vodu z Jižního oceánu na sever podél západního pobřeží Jižní Ameriky do tropů a tento ochlazující účinek je ještě zesílen vzestupným prouděním probíhajícím podél pobřeží Peru.[8][9] Podél rovníku v této oblasti totiž pasáty způsobují, že oceánské proudy vytahují chladnou vodu z hlubších vrstev oceánu k hladině, čímž dochází k ochlazování povrchu oceánu.[10] Pod vlivem rovníkových pasátů tato studená voda proudí na západ podél rovníku, kde je pomalu ohřívána sluncem.[8] Přímým důsledkem je, že teplota povrchu moře v západním Pacifiku (pobřeží Indonésie, Austrálie apod.) je obecně vyšší, a to přibližně o 8–10 °C než ve východním Pacifiku (zejm. pobřeží Peru).[8] Uvedená teplejší oblast oceánu je zdrojem konvekce a je spojena s oblačností a srážkami.[9] V letech El Niño studená voda slábne nebo zcela mizí, protože voda ve středním a východním Pacifiku se otepluje stejně jako v západním Pacifiku.[8]

Walkerova cirkulace

Walkerova cirkulace je způsobena tlakovým gradientem, který vzniká v důsledku systému vysokého tlaku nad východním Pacifikem a systému nízkého tlaku nad Indonésií. Walkerova cirkulace v tropických oblastech Indické, Tichomořské a Atlantické pánve má za následek západní přízemní větry v době léta na severní polokouli v oblasti Indického oceánu a východní větry ve oblasti Tichého a Atlantského oceánu. V důsledku toho vykazuje teplotní struktura těchto tří oceánů dramatické asymetrie. V rovníkových oblastech Tichého oceánu i Atlantiku panují v době léta na severní polokouli na východě chladné povrchové teploty, zatímco chladnější povrchové teploty převládají pouze v západní části Indického oceánu.[10] Tyto změny povrchových teplot odrážejí změny v hloubce termokliny.[11]

Změny Walkerovy cirkulace v čase probíhají společně se změnami povrchové teploty. Některé z těchto změn jsou vynuceny zvenčí, například sezónním posunem Slunce na severní polokouli v létě. Jiné změny jsou zřejmě důsledkem spřažené zpětné vazby mezi oceánem a atmosférou, kdy například východní větry způsobují pokles povrchové teploty moře na východě, což zvyšuje zonální tepelný kontrast, a tím zesiluje východní větry v celé pánvi. Tyto anomální východní větry vyvolávají větší rovníkové proudění a zvyšují termoklinu na východě, čímž zesilují počáteční ochlazení způsobené jižními větry. Tuto spojenou zpětnou vazbu mezi oceánem a atmosférou původně navrhl Bjerknes. Z oceánografického hlediska je rovníkový studený „jazyk“ způsoben východními větry. Kdyby bylo zemské klima symetrické kolem rovníku, příčný rovníkový vítr by zmizel a studený jazyk by byl mnohem slabší a měl by zcela jinou zonální strukturu, než jakou pozorujeme dnes.[12]

Za podmínek, kdy není jev El Niño, se Walkerova cirkulace projevuje na povrchu jako východní pasáty, které přesouvají vodu a vzduch ohřátý sluncem směrem na západ. Tím se také vytváří oceánské vlnobití u pobřeží Peru a Ekvádoru a k hladině se dostává studená voda bohatá na živiny, což zvyšuje zásoby ryb.[13] Západní strana rovníkového Pacifiku se vyznačuje teplým, vlhkým počasím s nízkým tlakem, protože nashromážděná vlhkost se vylévá v podobě tajfunů a bouřek. V důsledku tohoto pohybu je hladina oceánu v západní části Tichého oceánu asi o 60 cm vyšší.[14][15][16]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku El Niño–Southern Oscillation na anglické Wikipedii.

  1. NAVRÁTIL, Jiří. El Niño / Jižní oscilace a jeho geograficky vzdálené projevy. dspace.cuni.cz. 2016-06-08. Dostupné online [cit. 2021-06-22]. (česky)
  2. El Niño and La Niña: Frequently asked questions | NOAA Climate.gov. www.climate.gov [online]. [cit. 2021-06-22]. Dostupné online.
  3. Chapter 3: Observations: Surface and Atmospheric Climate Change - AR4 WGI. archive.ipcc.ch [online]. [cit. 2021-06-22]. Dostupné online.
  4. El Niño, La Niña and the Southern Oscillation. Met Office [online]. [cit. 2021-06-22]. Dostupné online. (anglicky)
  5. Meteorologický slovník – cirkulace Walkerova. slovnik.cmes.cz [online]. [cit. 2021-06-22]. Dostupné online.
  6. Meteorologický slovník – upwelling. slovnik.cmes.cz [online]. [cit. 2021-06-22]. Dostupné online.
  7. What is the El Niño–Southern Oscillation (ENSO) in a nutshell? | NOAA Climate.gov. www.climate.gov [online]. [cit. 2021-06-22]. Dostupné online.
  8. El Niño, La Niña and Australia’s Climate [online]. 2005 [cit. 2021-06-22]. Dostupné online.
  9. El Niño Southern Oscillation (ENSO) [online]. [cit. 2021-06-21]. Dostupné online.
  10. The Walker Circulation [online]. [cit. 2021-06-21]. Dostupné online.
  11. ZELLE, Hein; APPELDOORN, Gerrian; BURGERS, Gerrit. The Relationship between Sea Surface Temperature and Thermocline Depth in the Eastern Equatorial Pacific. Journal of Physical Oceanography. 2004-03-01, roč. 34, čís. 3, s. 643–655. Dostupné online [cit. 2021-06-22]. ISSN 1520-0485. DOI 10.1175/2523.1. (anglicky)
  12. XIE, Shang-Ping. Ocean–Atmosphere Interaction in the Making of the Walker Circulation and Equatorial Cold Tongue. Journal of Climate. 1998-02-01, roč. 11, čís. 2, s. 189–201. Dostupné online [cit. 2021-06-22]. ISSN 0894-8755. DOI 10.1175/1520-0442(1998)011<0189:OAIITM>2.0.CO;2. (EN)
  13. JENNINGS, Simon, Ph. D. Marine fisheries ecology. Oxford: Blackwell Science xiii, 417 pages s. Dostupné online. ISBN 0-632-05098-5, ISBN 978-0-632-05098-7. OCLC 45307601
  14. 7(z) El Nino, La Nina and the Southern Oscillation. www.physicalgeography.net [online]. [cit. 2021-06-22]. Dostupné online.
  15. Envisat altimeter watches Pacific for cold tongue of La Niña. www.esa.int [online]. [cit. 2021-06-22]. Dostupné online. (anglicky)
  16. US DEPARTMENT OF COMMERCE, National Oceanic and Atmospheric Administration. Foundation Data Set article on the Tropical Atmosphere Ocean Array. celebrating200years.noaa.gov [online]. [cit. 2021-06-22]. Dostupné online. (EN-US)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.